Aktivita soukromého sektoru eurozóny klesá

Aktivita soukromého sektoru v eurozóně zaznamenala v červenci výraznější než očekávaný pokles, což vyvolává obavy o udržitelnost oživení ve druhé polovině roku.

Podle předběžných údajů z průzkumu indexu nákupních manažerů (PMI) došlo v červenci k téměř stagnaci soukromého sektoru v eurozóně. Kompozitní PMI klesl z červnových 50,9 na 50,1, což je nejnižší hodnota od února a pod předpokládanými 51.

Tento pokles je přičítán zpomalení růstu služeb a zhoršení kontrakce ve výrobním sektoru. PMI služeb klesl z 52,8 na 51,9, což je čtyřměsíční minimum, přičemž se očekával nárůst na 53. PMI výrobního sektoru se mírně snížil z 45,8 na 45,6, což je nejnižší hodnota pro výrobní sektor od prosince 2023. Téměř stagnující podnikatelská aktivita byla odrazem slábnoucí poptávky. Nové zakázky klesly druhý měsíc po sobě a podnikatelská důvěra dosáhla šestiměsíčního minima, což vedlo firmy k pozastavení náborových iniciativ zahájených dříve v tomto roce.

Inflace nákladů na vstupy se zrychlila, ale slabá poptávka znamenala, že firmy zvyšovaly své prodejní ceny pomaleji, přičemž tempo inflace nabíjecích cen bylo nejnižší od loňského října. Francouzští poskytovatelé služeb zvýšili svou podnikatelskou aktivitu v červenci kvůli přípravám na Olympijské hry.

Německo a Francie, dvě největší ekonomiky eurozóny, pokračovaly ve slabém výkonu oproti širšímu regionu, i když s výraznými rozdíly. Kompozitní PMI Německa klesl v červenci na 48,7 z červnových 50,4, což je nejnižší hodnota od března a pod očekávanými 50,7. Růst služeb zpomalil, PMI klesl z 53,1 na 52. PMI výrobního sektoru klesl z 43,5 na 42,6, což znamená 24. po sobě jdoucí měsíc kontrakce tohoto sektoru.

Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím německý výrobní sektor je rostoucí ztráta podílu na globálním trhu německých výrobců automobilů a strojů ve prospěch konkurentů z Číny.

PMI Kompozitní PMI Francie se mírně zlepšil z 48,8 na 49,5, což naznačuje méně závažnou kontrakci. Zlepšení bylo poháněno službami, které se vrátily k růstu, přičemž PMI vzrostl z 49,6 na 50,7, podpořený přípravami na Olympijské hry.

Norman Liebke, ekonom Hamburské komerční banky, poznamenal: "Olympijské hry pohánějí francouzskou ekonomiku. Podnikatelská aktivita u francouzských poskytovatelů služeb se zvýšila poprvé za tři měsíce. Podle anekdotických důkazů je to částečně způsobeno Olympijskými hrami. Navíc firmy hlásily vyšší výstup kvůli ukončení volebního období, což vedlo k větší jistotě."

Tržní analýza

Po úterním poklesu o 0,3 % euro pokračovalo ve středečním ranním poklesu, přičemž směnný kurz euro-dolar klesl o 0,2 % na 1,0830.

Euro také oslabovalo vůči japonskému jenu, kleslo o 0,7 %, což znamená čtvrtou po sobě jdoucí negativní seanci pro pár euro-jen.

Výnosy na vládních dluhopisech eurozóny klesly napříč celým regionem, přičemž nejvýraznější pohyby byly u krátkodobých splatností, což odráží zvýšená očekávání investorů ohledně snížení sazeb Evropskou centrální bankou.

V Německu klesl výnos dvouletých dluhopisů o 5 bazických bodů na 2,72 %, směřující k nejnižšímu uzavření od poloviny února 2024. Výnosy Bundů klesly o 4 bazické body na 2,42 %.

Akcie eurozóny byly silně ovlivněny, přičemž širší index Euro STOXX 50 klesl o 1 % do 10:30 CET. Francouzský CAC 40 byl nejhorším performerem mezi členskými státy, klesl o 1,7 %, poháněn výraznými ztrátami luxusních gigantů LVMH Moët Hennessy Louis Vuitton, Kering a Hermes International, které klesly o 5 %, 3,3 % a 2 %.

Německý DAX klesl o 1 %, přičemž Deutsche Bank klesla o více než 6 % poté, co banka varovala před přetrvávajícím tlakem z její expozice vůči komerčním nemovitostem.