Americký trh práce se drží. Míra nezaměstnanosti zůstává nízká

Americký trh práce stále odolává agresivnímu pojetí měnové politiky ze strany Federálního rezervního systému. Navzdory zvyšujícím se úrokovým sazbám z posledních měsíců klesla v červnu americká míra nezaměstnanosti na 3,6 procenta. V květnu byla míra nezaměstnanosti ve Spojených státech o jednu desetinu procenta vyšší.

Oproti původním odhadům však americká ekonomika vytvořila méně pracovních míst, než mnozí předpokládali. Celkem šlo o zhruba 209 tisíc míst (mimo sektor zemědělství), a tedy oproti původním odborným odhadům o asi 16 tisíc nově vytvořených pozic méně.

Ačkoliv tento rozdíl není příliš markantní, v porovnání s květnovými hodnotami je odlišnost už dramatičtější, neboť v květnu se podařilo v USA vytvořit celkem 309 tisíc nových pracovních míst.

Je tedy zřejmé, že mnozí američtí zaměstnavatelé kvůli obavám ze zpomalení americké ekonomiky začínají snižovat svou poptávku po uvolněné pracovní síle.

V USA postupně klesá i počet volných pracovních míst. Ke konci května bylo v USA otevřeno celkem 9,9 milionu pozic, ještě v březnu loňského roku byl tento počet skoro dvanáctimiliónový. I přes dvouleté minimum je však počet takovýchto neobsazených pozic nižší než ještě před vypuknutím pandemie nemoci covid-19.

Data ze Spojených států ale zároveň naznačují, že pracovníci mají v americký trh práce stále velkou důvěru. Nebojí se totiž měnit své profesní působení, jak americká data naznačují. I přes nárůst počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti na dvacetiměsíční maximum (celkem 265 tisíc žádostí) je podpůrčí doba této dávky ve srovnání s předchozími léty kratší.

I díky pozitivním zprávám z amerického trhu práce se očekává, že americká centrální banka nepoleví ve svých snahách zkrotit stále vysokou inflaci. Napomáhá tomu i fakt, že nominální růst mezd ve Spojených státech nepolevuje, v červnu v meziročním porovnání stoupl o 4,4 procenta.

Nízká míra nezaměstnanosti často vede k vyšším bojům mezi zaměstnavateli o volnou pracovní sílu. Firmy tak mají často tendenci se skrz nabízené mzdy předhánět, kdo uvolněným pracovníkům nabídne vyšší mzdovou sazbu.

Právě vyšší mzdové či platové ohodnocení je pro pracovníky často nejvíce motivační, na druhé straně ale vede i k tomu, že se podniky následně snaží zvýšené mzdové náklady promítnout do cen svých prodávaných produktů, čímž ale v konečném důsledku navyšují i spotřebitelskou inflaci, kterou se FED i další centrální banky po celém světě snaží krotit.

Naposledy američtí centrální bankéři zvýšili úrokové sazby v květnu letošního roku, a to o čtvrt procentního bodu do pásma pět procent až 5,25 procenta. V současné chvíli jsou americké úrokové sazby na nejvyšší úrovni od roku 2006.

Během června ale k jejich růstu nedošlo. Před pár týdny FED ohlásil, že díky svému rozhodnutí nezvyšovat v červnu úrokové míry získal dodatečný časový prostor pro vyhodnocení makroekonomických i mikroekonomických dat ve Spojených státech.

Cíl této centrální banky je ale dlouhodobě zřejmý, snaží se totiž vrátit inflaci ke dlouhodobému cíli, který je stanoven na 2 procenta.