Argentinská centrální banka devalvovala peso a zvýšila úrokové sazby na 118 %

Šokující vítězství libertariána Javiera Mieiho v neděleních primárních volbách na území Argentiny trhy nepřijaly. Mnohé akcie argentinských společností odepsaly několik procent, spadla i cena argentinských dluhopisů. Tamní centrální banka musela na nastalou situaci reagovat a rozhodla se pro osmnáctiprocentní devalvaci argentinského pesa i pro nárůst argentinských úrokových sazeb. I tak se ale argentinské hospodářství znovu řítí do velkých problémů.

Javier Mielei je považován za velkého obdivovatele bývalého prezidenta USA Donalda Trumpa. V minulosti několikrát uvedl, že je zastáncem nízkých daní i velmi omezených státních rozpočtových výdajů. Rád by zrušil argentinskou centrální banku a místo pesa by na území Argentiny platil americkým dolarem.

I přes tyto poměrně radikální názory však Mielei v neděli porazil ostatní politické strany i osobnosti v argentinských primárních volbách, které jsou jakousi zkouškou pro tamní volby všeobecné.

Podle současného argentinského ústavního harmonogramu se tyto všeobecné volby mají odehrát na konci letošního října. Primární argentinské volby jsou každopádně důležité proto, že se jich mohou účastnit jen takové politické partaje, kterým se v nich podařilo získat alespoň 1,5 procenta všech platně odevzdaných hlasů.

Trhy se však na vítězství pravicového politika Mielei nedívají příliš pozitivně. Z důvodu devalvace argentinské měny kurz argentinského pesa prožil největší jednodenní pád od roku 2015. V tamních obchodech se přes noc zvýšily ceny i o 25 procent a mnoho provozovatelů dokonce přerušilo své podnikání. Čekají, až se ceny alespoň částečně ustálí.

Kvůli devalvaci argentinského pasa citelně zdražilo dovážené zboží a mnohé argentinské obchody se obávají, zda současnou situaci vůbec zvládnou ustát.

Kromě devalvace argentinského pesa se však tamní centrální banka odhodlala i k navýšení úrokových sazeb. Ty zvýšila o 21 procentních bodů na 118 procent. Tím jde momentálně o druhou nejpřísnější měnovou politiku na světě. Vyšší úrokové sazby totiž v současné chvíli udržují už jen v Zimbabwe.

Takto vysoké úrokové sazby panují na argentinském území i kvůli tomu, že už několik měsíců bojují v Argentině s obrovsky vysokou inflací. Ta meziroční dosahuje dokonce několika desítek procent a nyní po devalvaci měnového kurzu hrozí, že se tato cifra ještě navýší.

Minimálně je skoro jisté, že meziměsíční míra argentinské inflace se v průběhu září či října přehoupne do dvouciferných hodnot. Podle posledních údajů byla naposledy zhruba šestiprocentní.

Argentina bojuje s hospodářskými problémy už několik let. Za poslední čtyři roky se argentinské HDP propadlo o čtyřicet procent. S nedostatečnou výkonností ekonomiky se Argentina potýká i přesto, že jde o zemi velmi bohatou na přírodní zdroje.

Ekonomické potíže jsou patrné i při pohledu na ukazatel chudoby. Ta se totiž za posledních padesát let v Argentině zvýšila ze 4 až na 41 procent. Pro zajímavost jde o úplně opačný trend, než který statistici pozorují v nedaleké Brazílii. Tam se totiž míra chudoby za stejnou dobu snížila z 48 na 24 procent.