Bezhotovostní Evropa: kam směřujeme a jaká je současnost

V posledních letech je více než kdy jindy vyvíjen tlak na podporu bezhotovostních plateb. Ačkoliv jsou zde stále zastánci fyzické formy peněz, vývoj směřuje k jejich nahrazení bezhotovostními formami plateb.

Fyzická forma peněž byla po staletí běžnou součástí obchodních aktivit. Ať už hovoříme o směnném obchodu, mincích, bankovkách nebo drahých kovech, vždy zde byl přítomen fyzický element, který obchod zprostředkoval. V současnosti se však stále více otáčíme k používání bezhotovostních forem platby, a tak je tedy nasnadě otázka, kam směřujeme a zda mají vůbec fyzické peníze budoucnost.

Trend bezhotovostních transakcí se do popředí začal dostávat již v 90. letech, kdy se tyto transakce začaly stávat běžnou součástí každodenního života. V 21. století pak došlo i k rozvoji mnoha platforem umožňujících bezhotovostní platby jako PayPal, Apple Pay nebo NFC platby. Je zde tedy jasný jakýsi trend směřování k bezhotovostní společnosti.

Pro bezhotovostní platby mluví zejména mnoho výhod s nimi spojených. Tyto platby eliminují možné riziko padělaných peněz, snižují se náklady na fyzické zpracování hotovosti a jejich použití je celkově efektivnější. S nedávnou pandemií nemoci COVID 19 se také do popředí dostala otázka hygienické stránky. Použití hotovosti totiž usnadňuje přenos nemocí. Další nespornou výhodou je i rychlost celkové transakce. Bezhotovostní platby také umožňují lepší zaznamenávání transakcí a pohybu peněž, čímž může být snadněji odhalena i možná nelegální činnost.

S rostoucím trendem digitalizace se dnes mění i způsob, jakým lidé platí. Ze statistik však vyplývá, že přes polovinu plateb uskutečněných v restauracích nebo obchodech je stále v hotovosti.

Podle průzkumu učiněného Evropskou centrální bankou bylo zjištěno, že ačkoliv se stále více platí v hotovosti, až 55 % spotřebitelů v EU preferuje platbu kartou nebo jinou bezhotovostní metodou. Ze stejného průzkumu pak také vyplývá, že až 60 % spotřebitelů preferuje, když mají možnost platit i hotově. Z toho je patrné, že je pro lidi více důležitá jakási možnost volby při platbě. Zároveň zde i závisí na konkrétních situacích, kde spotřebitel transakci uskutečňuje. S faktem, že hotovost je stále široce používaná, nechystá se ECB v budoucnosti k razantnějším krokům, kterými by podpořila bezhotovostní platby.

V Evropě je však mnoho států, které se nezadržitelně k bezhotovostní společnosti blíží. Na předních příčkách je dle statistik Norsko. Podle údajů Světové banky zde až 95 % populace používá mobilní platební aplikaci, zároveň je zde pouhých 3-5 % plateb uskutečněno v hotovosti. Dalším státem je Švédsko, kde jsou bezhotovostní platby podporovány i legislativně, protože obchodník zde může legálně odmítnout hotovostní platby. Zároveň zde ani velké množství bank nezpracovává hotovostní transakce a na 100 000 obyvatel je k dispozici pouhých 32 bankomatů. Třetici nám uzavírá Finsko. Dle předpovědí by se mohlo do roku 2029 stát zcela bezhotovostní zemí. Z průzkumů také vyplývá, že až 80 % obyvatel upřednostňuje platbu kartou.

A jak je na tom ČR? Ze statistik vyplývá, že bezhotovostně u nás platí již téměř 60 % spotřebitelů. Platbu mobilem pak někdy využilo již 39 % obyvatel. Celkově pak bezhotovostní transakce u nás tvořily 2,302 mld. Kč. za rok 2022. Legislativně je zde pak například umožněno obchodníkům odmítnout hotovostní platbu jedná-li se o 50 a více mincí najednou.

Jak se tedy bude situace vyvíjet a zda se v budoucnosti zcela zbavíme hotovostní formy peněz ukáže až čas.

redaktorka: Elena Salfická

Vystudovala obor Ekonomika a management na Univerzitě Pardubice. Zajímá se o investování a zahraniční politiku. Kromě publikací textů na edevizy.cz působí i jako produktový editor.