Britská inflace se vrací do cílového pásma
Pokles tempa růstu spotřebitelských cen ve Velké Británii pokračuje. Na zítřejším zasedání však ještě se snížením sazeb nelze počítat.
Dnes ráno byly zveřejněny údaje o růstu spotřebitelské inflace ve Velké Británii za uplynulý měsíc květen. Podle Úřadu pro národní statistiku (ONS) vzrostl index spotřebitelských cen meziročně o 2,0 %, což představuje pokles z předchozích 2,3 % v dubnu, zároveň se jedná o výsledek v souladu s odhady trhu. Aktuální trajektorie tak signalizuje pokračující zpomalování cenového růstu, který dosáhl svého vrcholu 11,1 % v říjnu 2022.
Zpomalení růstové hladiny je z velké části způsobeno poklesem cen v oblasti potravin a služeb, ať už rekreačních nebo kulturních, a nábytku a domácího vybavení. Naproti tomu zrychlil růst cen v oblasti dopravy, především pak také ceny pohonných hmot a dopravních služeb, částečně kompenzované nižšími cenami ojetých vozů. Na měsíční bázi vzrostl index spotřebitelských cen o 0,3 %, což je také méně než prognózy ve výši 0,4 %. Míra jádrové inflace, očištěná o volatilní položky jako potraviny a energie, zpomalila tempo růstu na 3,5 % z 3,9 % v předchozím měsíci, což odpovídá tržním odhadům. Meziměsíčně jádrové ceny vzrostly o 0,5 %, což je po dubnovém růstu o 0,9 % nejméně za poslední čtyři měsíce.
Otázkou nyní je, jak dlouho bude ochotna Bank of England držet úrokové sazby v aktuální výši, jenž se pohybuje na úrovni 5,25 %. Ačkoliv měnový výbor dlouhodobě zaujímá k nastavení měnové politiky spíše jestřábí postoj, na dubnové schůzi se již vyskytl jeden hlas pro snížení sazeb, přičemž v květnu hlasovali pro snížení rovnou dva z celkového počtu devíti členů bankovní rady. Také guvernér Bank of England Andrew Bailey po posledním zasedání řekl, že červnové snížení není vyloučeno, ale zároveň dodal, že výsledné rozhodnutí bude záviset na příchozích datech, klíčovou otázkou pak vedle růstu inflace bude také vývoj růstu HDP a míry nezaměstnanosti. Pokud budou tyto ukazatele příznivé oproti odhadům, může to opět podpořit argumenty pro snížení sazeb. Navzdory těmto spekulacím, největší pravděpodobnost trhy aktuálně přisuzují možnosti, že k prvnímu snížení sazeb dojde až na srpnovém zasedání.
Měnová politika centrální banky může být také ovlivněna blížícími se parlamentními volbami, které byly oproti původnímu podzimnímu termínu předčasně vyhlášeny již na 4. července. V posledních průzkumech veřejného mínění totiž aktuálně vládnoucí strana Konzervativců značně zaostává. Pokud by tak Labouristé vyhráli, bude to znamenat návrat k moci po dlouhých 14 letech čekání. Potenciální změny v hospodářské politice, které by mohly nastat po volbách, tak mohou být důležitým faktorem při formování měnové politiky ze strany BoE.
Po zveřejnění ranní zprávy britská libra skokově posílila, vůči české koruně si přilepšila o více než 10 haléřů a aktuální kotace se nachází v blízkosti hladiny 29,50 GBPCZK. Britská měna se tak přiblížila dlouhodobějšímu vrcholu poblíž úrovně 29,80 GBPCZK, kde se vyskytla nakrátko na začátku roku. V případě dalšího poklesu sazeb ze strany ČNB a nepříliš jasných signálů od bankéřů z Bank of England je možné, že se ztráty koruny budou prohlubovat, což by mohlo přispět k postupnému oslabení nad psychologickou úroveň 30 GBPCZK. Obavy z kurzových výkyvů a ztrát s tím spojených však může snadno vyřešit fixace kurzu, více info najdete zde.