zpět

Brusel obviňuje Peking z poskytování enormních dotací výrobcům automobilů

4.7.2024

Evropská komise potvrdila předem očekávaný závěr: na bateriová elektrická vozidla (BEV) vyrobená v Číně budou od 5. července uvalena vysoká cla, což je významné rozhodnutí, které redefinuje vztahy s Pekingem a může vyvolat odvetná opatření proti evropským výrobcům.

Tento krok, představený začátkem června, je výsledkem devítiměsíčního vyšetřování, které odhalilo dotace napříč celým dodavatelským řetězcem BEV vyráběných v Číně, a to jak domácími, tak zahraničními společnostmi. Úředníci uvedli, že veřejné peníze byly zjištěny všude, od těžby surovin potřebných k výrobě baterií až po přepravní služby používané k dodání hotových výrobků na evropské pobřeží.

Obrovský rozsah dotací umožňuje čínským výrobcům nabízet svá BEV za výrazně nižší ceny než ta sestavená v EU, kde jsou náklady na energii a práci mnohem vyšší. Cenový rozdíl vedl k rychlému nárůstu dovozu BEV vyrobených v Číně: z 3,9% podílu na trhu v roce 2020 na 25 % na konci roku 2023, podle Evropské Komise.

Tato vlna levného dovozu představuje "hrozbu ekonomického poškození" pro evropský průmysl, která by mohla vést k devastujícím ztrátám a ohrozit více než 12 milionů přímých a nepřímých pracovních míst, varuje exekutiva. Cílem cel je tedy vyrovnat nespravedlivou výhodu, kterou dotace poskytují.

Rozhodnutí zveřejněné ve čtvrtek předpokládá diferencované clo, vypočítané podle mateřské společnosti, ročního obratu a předpokládané výše přijatých dotací. Tato cla přijdou navrch k současné sazbě 10 %.

Zavedení těchto opatření bude prozatím provizorní. Celní úřady budou požadovat bankovní záruky místo hotovosti od čínských vývozců, což znamená, že koncoví zákazníci možná okamžitě nezaznamenají změnu v jejich peněženkách.

Členské státy budou hlasovat za dva týdny, ale toto hlasování bude nezávazné a bude sloužit k testování politické situace. Cla zůstanou v platnosti do konečného rozhodnutí za čtyři měsíce, které by členské státy mohly zablokovat, pokud by se proti návrhu postavila kvalifikovaná většina (15 členských států reprezentujících 65% obyvatelstva bloku).

Německo, světová třída vývozce automobilů s pevnými vazbami na čínský trh, a Maďarsko, rostoucí centrum pro čínské investice, jsou mezi těmi, kdo pravděpodobně budou proti.

Německé sdružení automobilového průmyslu (VDA) říká, že "cla nejsou adekvátním opatřením" k posílení konkurenceschopnosti a mohou potenciálně uvolnit "prohrávající situaci." Organizace je obzvláště znepokojena dopady na společné podniky, jako jsou ty mezi Volkswagenem a General Motors se společností SAIC.

Naopak Francie a Itálie podporují dodatečná cla, což naznačuje, že listopadové hlasování bude předcházet plná politická bitva.

Brusel a Peking taky diskutují o možném řešení celní krize

Mezitím Brusel a Peking budou diskutovat o možných řešeních, která by mohla zabránit trvalému zavedení cel. Jednání budou na politické a technické úrovni.

"Co EU chce, je řešení. Není to zavedení cel. Zavedení cel není cíl samo o sobě, je to prostředek k napravení nerovnováhy a nespravedlivé konkurenční situace na úkor výrobců elektrických vozidel v EU ve srovnání s těmi, kdo vyrábějí v Číně," uvedl mluvčí Komise.

"Náš cíl je tento dialog s našimi čínskými protějšky." Naděje na průlom jsou nicméně nízké.

Peking napadl vyšetřování jak formálně, tak věcně, označujíc ho za "nahý protekcionistický akt," který "uměle konstruuje a zveličuje takzvané dotace," a slíbil "přijmout všechna potřebná opatření" na obranu domácích společností

Minulý měsíc zahájilo čínské ministerstvo obchodu antidumpingové vyšetřování dovozu vepřového masa z EU, což je krok široce vnímán jako předzvěst odvety. Zemědělství a letecký průmysl jsou považovány za sektory nejzranitelnější vůči čínskému hněvu.

Ve čtvrtek mluvčí ministerstva zaujal smířlivý tón: "Existuje čtyřměsíční okno před rozhodnutím a doufáme, že evropská a čínská strana půjdou stejným směrem, prokáží upřímnost a posunou konzultační proces co nejdříve dopředu."

Čínská obchodní komora pro EU byla kritičtější, když uvedla, že je "hluboce zklamána a nespokojena" s rozhodnutím Komise, které bylo "řízeno politickými faktory" a "poškodí zájmy spotřebitelů."

Antisubvenční vyšetřování bylo popsáno jako jedno z nejvýznamnějších v nedávné paměti a přichází v době nízkých vztahů mezi EU a Čínou kvůli řadě neshod, jako je invaze Ruska na Ukrajinu, napětí v Tchajwanském průlivu, represe ujgurské menšiny a dezinformační kampaně.

Dotace poskytované komunistickou stranou byly trvalým zdrojem třenic a byly obviňovány z decimace solárního průmyslu bloku. Tyto vzpomínky jsou stále čerstvé v Bruselu a těžce vážily na čtvrtečním rozhodnutí.

"Nezapomněli jsme, jak nespravedlivé obchodní praktiky Číny ovlivnily náš solární průmysl. Mnoho mladých podniků bylo vytlačeno silně dotovanými čínskými konkurenty," uvedla Ursula von der Leyen v září při oznamování vyšetřování BEV.

"Proto je spravedlnost v globální ekonomice tak důležitá – protože ovlivňuje životy a živobytí. Celé průmysly a komunity na tom závisí. Takže musíme být jasní ohledně rizik, kterým čelíme."

Evropské automobilky, zvláště ty, které se soustředí na výrobu elektromobilů, už delší dobu upozorňují na neudržitelnost čínské konkurence, která je podporována masivními státními dotacemi. Tyto dotace umožňují čínským výrobcům nabízet své produkty za nižší ceny, což staví evropské společnosti do nevýhodné pozice.

Navzdory napětí mezi EU a Čínou, existují hlasy, které volají po dialogu a kompromisu. Někteří analytici varují, že eskalace obchodních sporů by mohla vést k širším ekonomickým důsledkům, které by negativně ovlivnily obě strany. Spolupráce v oblasti klimatických změn, technologického vývoje a globálního zdraví je v současné době naléhavější než kdy jindy.

Evropa zároveň hledá způsoby, jak posílit svou vlastní výrobní kapacitu a nezávislost na čínských dodávkách. Investice do domácích technologií a inovací jsou považovány za klíčové pro udržení konkurenceschopnosti na globálním trhu. Rozhodnutí zahájit antisubvenční vyšetřování je tak součástí širší strategie EU na ochranu svých ekonomických zájmů a podporu udržitelného růstu.

V tomto kontextu Evropská unie také zvažuje zavedení nových opatření na podporu domácích výrobců a zajištění rovných podmínek na trhu. Patří sem například přísnější regulace proti nekalým obchodním praktikám, zvýšené investice do výzkumu a vývoje, a podpora strategických odvětví, jako jsou obnovitelné zdroje energie a pokročilé technologie. Tyto kroky mají za cíl nejen chránit evropský průmysl před nespravedlivou konkurencí, ale také posílit jeho schopnost inovovat a přizpůsobit se rychle se měnícím globálním podmínkám.