Brutto vs netto platy v Evropě

Na základě dat Eurostatu o průměrných ročních příjmech v Evropě si zaměstnanci v různých zemích kontinentu skutečně odnesou domů z jejich hrubých platů v různých scénářích, včetně rodinného stavu a počtu dětí.

Výpočet čistého příjmu, tedy toho, co zaměstnanci skutečně dostanou na ruku, závisí na několika faktorech. Mezi hlavní patří výše mzdy, daňové sazby, které jsou v mnoha zemích progresivní, a další příspěvky, jako jsou sociální pojištění nebo přídavky na děti. Tento článek se zaměřuje na analýzu poměru čistého příjmu k hrubému platu pro různé scénáře, přičemž zohledňuje i specifické faktory, jako je počet dětí nebo manželský stav.

Výpočet čistého příjmu zahrnuje odečítání příspěvků na sociální pojištění a daní z příjmu, přičemž v případě domácností s dětmi se do tohoto výpočtu zohledňují také rodinné přídavky. Tento postup ukazuje, jak se liší výše čistého příjmu v různých zemích, přičemž v některých zemích mohou rodiny s dětmi získat větší výhody, jako je daňová úleva a přídavky na děti. Eurostat shromáždil údaje pro všechny členské státy EU, tři země EFTA a jednu kandidátskou zemi EU, čímž poskytuje velmi široký pohled na tuto problematiku.

Prvním scénářem, který se zkoumá, je samostatný člověk bez dětí, který vydělává 100 % průměrného platu. V této skupině se poměr čistých příjmů k hrubým příjmům liší v závislosti na zemi. V Belgii je tento poměr pouze 60,1 %, zatímco na Kypru dosahuje 85,9 %. Průměrný poměr v EU je 68,8 %. V zemích jako Švýcarsko, Estonsko nebo Česká republika si zaměstnanci mohou odnést až 80 % svého hrubého platu. Naopak, země jako Litva, Německo, Rumunsko a Dánsko vykazují nižší poměr, který se dostává pod 65 %. Mezi čtyřmi největšími ekonomikami EU je Španělsko nejpříznivější pro jednotlivce bez dětí, přičemž tamní zaměstnanci si odnesou 77,9 % ze svého hrubého platu, což je více než ve Francii a Itálii.

Druhý scénář se týká páru bez dětí s dvěma příjmy. V tomto případě se poměr čistého příjmu k hrubému příjmu liší jen minimálně, přičemž v Evropské unii tento poměr dosahuje 69 %. Pár s dvěma příjmy si odnáší roční čistý příjem ve výši 56 359 € z hrubého platu 81 732 €. Tento scénář ukazuje, že v případě párů bez dětí se situace v porovnání s jednotlivci bez dětí v zásadě příliš nemění, i když se zde mohou objevit menší rozdíly.

Třetí scénář se týká manželskému páru s dvěma dětmi, kde je vidět výrazné zlepšení poměru čistého příjmu k hrubému příjmu. Pro tyto domácnosti se tento poměr pohybuje od 70,4 % v Rumunsku po 109,3 % na Slovensku, přičemž průměrný poměr v EU je 82,7 %. Tento nárůst je způsoben především rodinnými přídavky a nižšími daněmi pro rodiny s dětmi, které jsou v mnoha zemích poskytovány jako podpora pro rodiny. Zajímavé je, že v některých zemích, jako je Švédsko, Dánsko a Finsko, je tento poměr nižší než v jiných, a to i přesto, že tyto země mají silný systém sociálních výhod. Na Slovensku a v České republice je však situace jiná, kde míra čistého příjmu dokonce převyšuje hrubý příjem v některých případech, díky politikám jako je negativní daň z příjmu.

Čtvrtý scénář se zaměřuje na páry s dětmi, kde oba rodiče pracují. Tento scénář vykazuje podobné výsledky jako předchozí, avšak s nižším poměrem čistého příjmu v porovnání s jedním pracujícím partnerem. Průměrný poměr v EU je 73,8 %. V této kategorii se můžeme setkat s dalšími zajímavými rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, přičemž země jako Slovensko, Polsko a Rakousko vykazují pozitivní nárůst oproti párům bez dětí. Naopak, v zemích jako Island a Turecko není tento poměr příliš rozdílný v porovnání s páry bez dětí.