Bude Arktida místem nového mezinárodního konfliktu 2. část

Proč a od kdy se vztahy v Arktidě výrazně zhoršily? Jaký dopad má tání arktického ledovce, pokud pomineme globální klima nebo výšku světového oceánu? Komu a proč by vznik nové obchodní trasy severním ledovým oceánem udělal radost?

Nedá se říci, že by Arktida byla vždy místem mezinárodního napětí. Po skončení studené války se vztahy mezi státy nesly „v duchu kompromisu“. V roce 1996 vytvořilo osm arktických států Arktickou radu, která byla výslovně určena k podpoře spolupráce mezi zúčastněnými státy a zahrnovala také zástupce původních obyvatel Arktidy. Mezinárodní vztahy se ale od té doby rapidně zhoršily. V únoru a březnu 2014 Rusko anektovalo Krym. Tentýž měsíc ruská státní ropná a plynárenská společnost Gazprom zahájila první přepravu ropy z arktických pobřežních vod do Evropy. Spolupráce mezi osmi arktickými zeměmi byla po ruské anexi Krymu v roce 2014 silně otřesena. Definitivně je ukončila ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022. V tomto roce Arktická rada pozastavila svou činnost.

Jaký dopad má postupné odtávání arktického ledovce? Tekutější a méně „ledová“ Arktida by jistě byla v zájmu Ruska. Pomohlo by to ruským tankerům přepravovat zkapalněný zemní plyn z rozsáhlých nalezišť na poloostrovu Jamal do evropských a asijských destinací.  Na konferenci zemí BRICS v srpnu loňského roku Vladimir Putin oznámil, že Rusko plánuje v Arktidě vybudovat nové přístavy, palivové terminály a flotilu ledoborců. Po útoku Hamásu na Izrael ze 7. října 2023, a zostřené situaci na Blízkém východě, by Čína a další země mohly dát přednost rychlé a necelých 13 000 kilometrů dlouhé cestě fosilních paliv z Rotterdamu do Asie „severní cestou“ před stále nebezpečnější 21 000 kilometrů dlouhou trasou přes Suezský průplav, okolo „problémového“ Jemenu a skrz Malacký průliv. 

Především Číně by rozhodně prospělo více námořních tras, které by vznikly v důsledku tání Arktidy, vzhledem k tomu, že přibližně 90 % čínského vývozu se dopravuje moři. O problému čínského obchodu jsme psali v tomto článku. A Rusko, které do Číny vyváží velké množství energie a surovin, by z možnosti významného užívání severní obchodní cesty mělo také jednoznačný prospěch.

Proč vlastně, pokud pomineme vznik nových obchodních tras, soupeří v oblasti nehostinné Arktidy tolik zemí? Jde o suroviny. Odhaduje se, že v Arktidě se nachází 30 % dosud neobjevených světových zásob zemního plynu a 13 % neobjevené ropy. Po invazi na Ukrajinu se západní těžaři, jako jsou ExxonMobil, Shell a BP, stáhli, čímž otevřeli dveře expanzi Ruska a Číny. Kromě toho roste zájem o arktické nerostné suroviny zejména proto, že tání v regionu může jednoho dne usnadnit přístup k nim. Jde např. o nepříliš známé (alespoň autorovi článku) vzácné kovy jako neodym, praseodym, terbium a dysprosium, které mají užití ve výrobě elektromobilů. Nacházejí se zde také ložiska mědi, která je nezbytná pro elektrické sítě, větrné turbíny a fotovoltaické systémy. Arktida by tedy mohla být předmětem zvláštního zájmu států, které by se rozhodly ovládnout „zelenou ekonomiku“.

Je ale potřeba říct, že ekonomická náročnost těžby je zatím tak významná, že bez výrazného odtání arktického ledovce se zatím jednoduše nevyplatí. Exportní náklady také jsou všechno jen ne zanedbatelné. Zdá se tak, že v příštích letech bude Arktida narušována mnohem více vojenskými střety a provokacemi než těžbou. A bitva o Arktidu teprve začíná…