Bude růst minimální mzda automaticky? Ministerstvo práce to zvažuje

Minimální mzda a její výše je během podzimních měsíců každoročně obrovským tématem. Vlády se už od vzniku České republiky snaží mezi zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců dojít k takové úrovni minimální mzdy, která by byla pro obě strany alespoň částečně přijatelná. Momentálně se ale hovoří i o tom, že se růst minimální mzdy v České republice se naváže na vývoj průměrné mzdy.

Pokud by se opravdu k takové změně dospělo, zvyšovala by se minimální mzda každý rok automaticky. Podobnou snahu před pár dny potvrdil o současný ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Jurečka proto spolu se svými spolupracovníky připravil novelu zákoníku práce, kterou tamní ministerstvo poslalo k připomínkám. Definitivní řešení ale ještě není jisté. Ani koaliční partneři se k tomu zatím dostatečně nevyjádřili, a to i přesto, že momentální programové prohlášení vlády s takovým mechanismem počítá.

Aktuální návrh Ministerstva práce a sociálních věcí vychází z doporučení, o kterém hovoří unijní směrnice. Ta říká, že členské státy Evropské unie by měly udržovat minimální mzdu na úrovni v rozmezí 45 až 50 procent průměrné mzdy. V České republice je však taková úroveň zatím stanovena jen na 40 procent, respektive ji vlády na takové úrovni dlouhodobě udržují.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka přišel s návrhem dvou konkrétních variant. První počítá s minimální mzdou na úrovni 45 procent průměrné mzdy a se zachováním takzvaných zaručených mezd, Místo současných osmi tříd by byly ale jen čtyři.

Podle druhé varianty by minimální mzda dělala 50 procent průměrné mzdy, ale zrušila by se zaručená mzda. Zatím není ani jasné, kterou variantu preferuje ani samotné Ministerstvo. Jurečka ale řekl, že mírně preferuje odbourání systému zaručených mezd, a tedy se klaní k možnosti, že by minimální mzda dosahovala 50 procent té průměrné.

Pokud by prošel tento návrh všemi nástrahami, mohl by se tento postup poprvé uplatnit pro minimální mzdu v roce 2025. Zatím se ale zaměstnavatelé a zaměstnanci spíše zaobírají tím, jak moc stoupne minimální mzda pro rok 2024, a tedy ještě podle starého mechanismu.

V letošním roce činí minimální mzda celkem 17 300 korun za měsíc. V hodinovém vyjádření vychází celkem na 103,80 korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí je i kvůli vysoké inflaci rozhodnuté, že se minimální mzda pro příští rok zvýší. Zatím ale není jasné, zda to bude o 1600 korun na 18 900 Kč za měsíc, nebo dokonce o 2100 korun až na 19 400 Kč za měsíc.

Nárůst minimální mzdy však může mít i některé negativní důsledky. Kvůli nárůstu mzdových nákladů hrozí, že firmy se budou snažit to kompenzovat skrze nárůst cen konečných výrobků nebo služeb. Za současné situace tedy je ve hře, že může dojít k opětovnému mírnému nárůstu inflace.

Zároveň ale hrozí, že vyšší minimální mzdu nebudou některé firmy akceptovat. Jednak jde o impuls k možnému navýšení investic do digitalizace a robotizace, zároveň ale platí, že některé firmy se v případě opravdu enormního nárůstu mohou úplně stáhnout z trhu. V konečném důsledku by se ale mohla zvýšit i míra nezaměstnanosti.