Budou další zelení mužíčci na Ukrajině pocházet z KLDR?
Dle dostupných informací na pomoc Rusku míří vojáci ze Severní Koreje. Proč je Rusko potřebuje? Jak na informaci reaguje západní svět? A co z toho bude mít severokorejský diktátor Kim Čong-un?
Američtí a jihokorejští představitelé v posledních dnech uvedli, že již existují důkazy o tom, že Severní Korea vyslala své vojáky do Ruska v rámci možné eskalace války s Ukrajinou. Pokud je cílem vojáků bojovat s Ruskem na Ukrajině, bylo by to poprvé, co by třetí země vyslala do tohoto konfliktu své jednotky. Mluvíme tedy o státem organizovaném vyslání, nikoliv o dobrovolnících, kteří se především v prvním roce konfliktu ve větších počtech na Ukrajině zapojili především na straně napadané země. Zapojení třetích zemí se zatím omezilo na vojenskou pomoc, včetně dodávek zbraní a výcviku. Írán dodal Rusku bezpilotní letouny, Severní Korea velkorážní munici a západní země poskytly Ukrajině moderní zbraně a finanční a humanitární pomoc.
Šéf jihokorejské špionáže uvedl, že 3 000 severokorejských vojáků je na Dálném východě cvičeno v používání ruského vybavení včetně dronů před tím, než budou vysláni bojovat na Ukrajinu. Americký ministr obrany Lloyd Austin řekl novinářům, že jsou patrné důkazy, že existují severokorejské jednotky, které již odešly bojovat do Ruska. Austin ani ředitel jihokorejské Národní zpravodajské služby neposkytli podrobnosti o tom, jak se o severokorejských jednotkách dozvěděli. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov již v úterý uvedl, že severokorejské jednotky dorazí do ruské Kurské oblasti již ve středu (tzn. včera), aby pomohly ruským jednotkám odrazit vpád ukrajinských sil.
Co aktuálně dělá Ukrajina? Ta se připravuje, jako by boj se Severní Koreou na jejím území byl nevyhnutelný. Injekce 10 000 severokorejských vojáků, což tvrdí ukrajinská i jihokorejská rozvědka, by mohla destabilizovat obranu Ukrajiny a urychlit postup ruských sil. Na Ukrajině existuje již více než rok a půl telefonní linka pro ruské vojáky, kteří nechtějí bojovat a chtějí se vzdát, jmenuje se „Chci žít“ (Choču žiť). Zajímavostí je, že včera bylo dokonce zveřejněno video i v korejštině, v němž vyzývá severokorejské vojáky, aby se vzdali.
Jak zatím reagují západní mocnosti? Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí novinářům řekl, že Evropská unie a Spojené státy jsou opatrné, pokud jde o veřejné prohlášení ohledně severokorejských jednotek vyslaných bojovat po boku Ruska. Své stanovisko zatím veřejně neprezentovali např. představitelé Německa nebo Velké Británie, přičemž Jižní Korea naznačila, že by v případě potvrzení severokorejské účasti mohla Ukrajinu podpořit zbraněmi. To je potenciálně velmi dobrá zpráva pro Ukrajinu, protože Jižní Korea má velmi kvalitní vlastní zbrojní průmysl (např. Polsko má objednané korejské tanky a houfnice). Navíc disponuje značným uskladněným vojenským materiálem. Samozřejmě záleží na druhu pomoci, protože např. ukrajinský tankista vycvičený pro boj s německým strojem Leopard 2 nemůže začít jen tak obsluhovat korejský tank K2.
Proč vlastně mocnost, za kterou se Rusko označuje, potřebuje Severní Koreu? Severní Koreu a Rusko spojuje konfrontace se západním světem. V posledních dvou letech zmíněné země prohloubily svou vojenskou spolupráci. V červnu podepsaly dohodu o obraně, podle níž jsou obě země povinny poskytnout vojenskou pomoc v případě napadení druhé země. Severní Korea již od srpna 2023 poslala do Ruska přes 13 000 kontejnerů s dělostřeleckou municí, raketami a dalšími konvenčními zbraněmi, aby doplnila tenčící se zásoby zbraní na ruské straně. Nicméně fyzické zapojení severokorejských jednotek se dá jednoznačně chápat tak, že Rusko pociťuje zoufalý nedostatek vlastních vojáků. Vladimiru Putinovi se zjevně vůbec nechce do dalšího kola vojenské mobilizace. Ne že by Rusko nemělo kde brát, ale jde o to, že obyvatel Moskvy a Petrohradu se dosavadní mobilizace v podstatě netýkaly. Ruský prezident se tak snaží v těchto klíčových městech udržet svou podporu co možná nejvyšší. Nedá se předpokládat, že by ruská strana zapojení severokorejských sil oficiálně přiznala. Jednak by ztratila tvář před domácím „publikem“ a navíc po mohla snadno způsobit zapojení dalších zemí do pomoci Ukrajině, jedná se jednak o zmíněnou Jižní Koreu, ale také třeba Japonsko.
Co za svou pomoc získá Severní Korea? V prvé řadě potraviny, aby nesytila svou 26 milionovou populaci. Severní Korea se od 90. let minulého století hned několikrát potýkala s neúrodou a následně dokonce i s hladomory. Ani aktuálně se nedá rozhodně dle dostupných informací říci, že by byla populace nasycena. Pro Kim Čong-una je tak tento „hand“ velmi výhodným. K tomu navíc připočtěme fakt, že severokorejské vojenské jednotky projdou skutečným bojem, který nepoznali od 50. let minulého století.
Nasazení severokorejských sil dále eskaluje konflikt. Pokud se beze vší pochybnost potvrdí, proč by nemohly být vojenské jednotky členských států NATO nasazeny přímo na ukrajinském území? Čím by ruská strana mohla pak argumentovat?