Cena pšenice klesá. Rusko ale v jejím vývozu dominuje

Rusko zvyšuje svůj export pšenice. Predikují to data amerického ministerstva zemědělství, které ukazují rostoucí trend exportu ruské pšenice do celého světa. Světoví odběratelé navíc nemají příliš možností, od koho mohou pšenici nakoupit. Rusko totiž nemá po celém světě příliš mnoho konkurentů a role Ukrajiny jako exportéra kvůli probíhající válce postupně slábne.

Pro letošní rok Rusko očekává, že sklizeň pšenice dosáhne úrovně 78 milionů tun, což je už druhý rok po sobě opravdu rekordní úroda. Vděčí za to ale i produkci na okupovaném ukrajinském území. Celkově by se ruské zemi mělo podle odhadů podařit za letošní rok sklidit celkem 123 milionů tun obilovin.

Data z chicagského trhu zároveň ukazují, že pšenice je nyní nejlevnější za poslední tři roky. Pšenice se momentálně prodává za méně než polovinu ceny z doby před vypuknutím války na Ukrajině. Ačkoliv se Rusko snaží ceny pšenice i dalších obilovin na trzích zvýšit, čímž by se mu podařilo i navýšit příjmy do státní kasy, prozatím se tato snaha míjí účinkem.

Zdá se, že Rusku se podařilo překonat západní sankce a daří se mu budovat pozici největšího světového exportéra pšenice. Letošní vývoz ruské pšenice do světa tak bude nejspíš rekordní. Využívají toho hlavně rozvíjející se ekonomiky, které kvůli válce na Ukrajině přišly o velkou část produkce. Mezi ně se řadí třeba Egypt.

Rusko si pozici největšího světového exportéra obilovin úspěšně vytváří i díky nekončícím útokům na Ukrajinu. Bombarduje důležitá zařízení, včetně přístavů. Zaměřuje se zásadně také na zařízení v Oděse, které je pro Ukrajince dlouhodobě velmi důležité.

Opačný trend je patrný u Ukrajiny, které se kvůli trvajícím ruským útokům snížil export obilí asi o třetinu. Rusko totiž už několik měsíců v řadě opakovaně útočí na důležitá přístavní zařízení, sklady i další infrastrukturu. Odhady mluví o tom, že kvůli ruským útokům přišla Ukrajina o tolik obilí, který by stačily pro uživení asi jednoho milionu lidí.

Nepomáhá tomu ani fakt, že Rusko před pár týdny odstoupilo od důležité dohody, která umožňovala bezpečný export obilí z černomořských přístavů. Nadále trvají i omezení dovozu ukrajinského obilí do okolních zemí. Polsko, Maďarsko a Slovensko totiž nadále pokračují v embargu.

Před pár dny každopádně připluly první dvě nákladní lodě do ukrajinských černomořských přístavů, aniž by k tomu využily koridor, které před lety ustanovily obilné dohody. Jde o tureckou nákladní loď Aroyat a plavidlo Resilient Africa. Obě tyto lodě oficiálně plují pod vlajkou Palau. Plavidlům se podařilo naložit asi 20 tisíc tun pšenice a zamířily do afrických i asijských států.

Rusko ale varuje, že bude všechny lodě mířící do ukrajinských vod považovat za plavidla, které vezou zbraně. Tím mohlo dát Rusko najevo, že se nebojí proti těmto lodím zaútočit. Už v polovině srpna ruské námořnictvo vyslalo varovné výstřely k jedné z nákladních lodí. Na loď se dokonce následně nalodili ruští vojáci, kteří měli zkontrolovat, že plavidlo neveze žádné zbraně.

Ještě před vypuknutím války tvořila ukrajinská i ruská produkce obilí dohromady asi jednu čtvrtinu na světového exportu. Americké ministerstvo zemědělství každopádně odhaduje, že pro léta 2023 a 2024 klesne vývoz obilí z Ukrajiny až o 37 procent.