Ceny v ČR dál robustně rostou

Dnes ráno ČSÚ zveřejnil pravděpodobně nejočekávanější číslo tohoto měsíce, a sice domácí spotřebitelskou inflaci za červen. Ceny se v české ekonomice meziročně zvedly o 17,2 % a o 1,6 % meziměsíčně. V žádném případě se situace nelepší.

Spotřebitelské ceny se takto rychle zvedaly naposledy v prosinci 1993 a v dalších měsících se na zrychlování zdražování nic nezmění, ale začátkem roku 2023 už bude situace lepší. Vysoká srovnávací základna s rokem 2022 způsobí, že tempo růstu cen bude výrazně nižší než dnes. To neznamená, že nebude draho, ale ceny ve srovnání s letošním rokem budou růst dost možná i jednociferným tempem.  Proti tomu samozřejmě stojí hlavní neznámá – vývoj války na Ukrajině a tím i vývoj cen energií.

Zdražily zejména potraviny a to o 18 %, pečivo o 23,8 %, maso o 20,4 % a mléčné výrobky o 20,8 %. Dále to byly oleje a tuky o 42 %, zemní plyn o 57,8 % a tuhá paliva o 34 %. Ceny aut šly nahoru o 14,5 % a pohonné hmoty o 47,5 %

Co s inflací dál?

Drtivá většina inflace jde na vrub právě válce na Ukrajině. Tento konflikt zvyšuje ceny energií, pohonných hmot i elektrické energie a ani vláda, ani ČNB s tím nic zásadního nezmůže. Vláda naopak nesmí ustoupit společenskému tlaku na plošné úlevy v podobě štědrých příspěvků, snížení či dokonce odpuštění DPH apod. Jedna věc je pomoci těm skutečně ohroženým a druhá je masivně zadlužovat stát dalším zvedáním schodku rozpočtu.

Domácnosti by měly: už dnes pokud možno tvořit rezervy, protože dost možná bude hůř, výrazně více využívat slevy a akce na nákup zboží, omezit zlozvyky jako alkohol a cigarety, nechovat se stylem brzda X plyn, kdy přes týden šetří a o víkendu se výdajům pustí uzda, více využívat spolujízdu či MHD do práce, nakupovat sezónní zboží mimo ni.

Pokud by zadlužení ČR strmě stoupalo a neexistoval by reálný scénář snižování schodků rozpočtů v dalších letech a pokud by ratingové agentury těmto plánům nevěřily, znamenalo by to snížení hodnocení země a růst nákladů na obsluhu dluhu.