Česku hrozí měnová krize, myslí si analytici z japonské Nomury

Analytici japonské finanční skupina Nomura Holdings varují ve své nejnovější zprávě Českou republiku. Podle jejich propočtů totiž české ekonomice hrozí měnová krize. Naznačuje to vývoj jejího sestrojeného ukazatele s názvem Demokles, který úspěšně předpověděl poslední velké výprodeje světových měn.

Tokijská firma uvedla, že v podobné situaci jako Česká republika se momentálně nachází i Chile, Brazílie či Maďarsko. Japonští ekonomové se domnívají, že mezi klíčové faktory, které vážnost problému způsobily, se řadí i dopady ruské invaze na Ukrajinu nebo několikaměsíční pandemie nemoci covid-19.

Model japonské skupiny Nomura se skládá z několika základních finančních ukazatelů. Součástí je mimo jiné poměr devizových rezerv k dovozu, krátkodobé úrokové sazby či některé rozpočtové a obchodní indikátory. Tento mix zvládl úspěšně předpovědět až 64 procent z 61 proběhlých měnových krizí na rozvíjejících se trzích od roku 1996.

Nyní je otázkou, jestli se to japonské společnosti v případě České republiky povede. Naposledy japonští analytici varovali Českou republiku před možnou měnovou krizí na podzim loňského roku. Současná analýza japonské skupiny tak naznačuje, že problémy z posledních let se české ekonomice ještě nepovedly vyřešit. 

Měnová krize je jedním z typů finanční krize, který v mnohých případech může vést až k reálné ekonomické krizi. Častěji však postihuje ekonomiky, jejichž centrální banky udržují fixní měnový kurz. Česká republika se s důsledky měnové krize potýkala třeba v roce 1997. Vedla k masivním intervencím České národní banky, během kterých se snížil měnový agregát M1 o 19 miliard korun. Tyto masivní devizové intervence však trvaly jen jedenáct dnů.

V tomto roce Česká národní banka byla kvůli spekulativním útokům na měnu opustili fixní kurz v podobě navázání české koruny na americký dolar a německou marku. Tehdejší neshody ve vládní koalici a vysoký schodek státního rozpočtu vedl k otřesení důvěry v českou korunu. Investoři se ji následně začali ve velkém zbavovat.

Oproti roku 2023 ale tehdy Česká národní banka směřovala ke splnění dvou nepříliš konzistentních cílů, které se kromě měnového kurzu týkaly i peněžní zásoby. I kvůli měnové krizi však Česká národní banka od tohoto cíle upustila od roku 1998 sleduje cíl v podobě dosažení dvouprocentní inflace.

Odborné studie ukazují, že měnové krize nejčastěji souvisí s chronickou nerovnováhou platební bilance. Pokud by k ní opravdu došlo, velmi pravděpodobně by následovaly intervence a zvýšené úrokové sazby.

Na počátku srpna ponechala bankovní rada České národní banky úrokové sazby na sedmi procentech. Na této úrovni se nachází už od loňského června, kdy ji nastavila předchozí bankovní rada pod vedením guvernéra Rusnoka. Česká národní banka však tehdy zároveň formálně ukončila intervence na podporu kurzu koruny, což mimo jiné vedlo k tomu, že česká koruna začala oslabovat.

Při pohledu do historie České republiky je patrné, že současné období stanovených úrokových sazeb je nejdelší od roku 2017. Červencová inflace dosáhla úrovně 8,8 procenta a mnozí analytici očekávají, že už za pár měsíců by současné vedení ČNB mohlo začít sazby opět snižovat.