Čína mění pravidla hry v Latinské Americe otevřením mega přístavu

Čína upevňuje svou pozici v Latinské Americe díky novému megapřístavu Chancay na pobřeží Peru, což je krok, který signalizuje její odhodlání rozšířit obchodní a geopolitický vliv v regionu. Tento přístav, financovaný a vybudovaný čínskou státní společností Cosco Shipping, představuje významný posun ve vztazích mezi Latinskou Amerikou a Čínou, přičemž tradiční hegemonie Spojených států čelí narůstajícímu tlaku.

Prezident Si Ťin-pching osobně navštívil inauguraci tohoto přístavu během summitu Asijsko-pacifické ekonomické spolupráce (APEC) v Limě, což svědčí o strategickém významu této investice. Chancay má být hlavním bodem obchodního propojení mezi Jižní Amerikou a Čínou, což umožní rychlejší dopravu zboží, jako jsou chilská měď nebo brazilská sója, na asijské trhy. Zatímco Spojené státy se v posledních letech v regionu soustředily spíše na boj proti nelegální migraci a drogám, Čína zde díky svému programu Belt and Road Initiative rychle buduje silné obchodní vazby. 

Tento projekt za 3,5 miliardy dolarů již přeměnil malé rybářské město v Peru na klíčový logistický uzel s kapacitou přijímat i největší kontejnerové lodě. Čínský tisk ho popisuje jako ukázku „win-win“ spolupráce, zatímco peruánská prezidentka Dina Boluarte megapřístav označila za „nervové centrum“ propojující Latinskou Ameriku s gigantickým asijským trhem. Očekává se, že Chancay bude hrát klíčovou roli nejen pro peruánský export, ale také pro obchodní výměnu dalších zemí regionu, včetně Kolumbie, Chile a Brazílie. 

Zatímco Latinská Amerika těží z čínských investic, zvyšují se obavy z potenciálních rizik. Levné čínské zboží, které proudí na tamní trhy, již vedlo některé státy k zavedení nových daňových opatření na nízkonákladové importy, aby ochránily své domácí výrobce. Kromě toho skeptici varují, že přístav Chancay může v budoucnu sloužit i vojenským účelům. Odstupující šéfka Jižního velitelství USA generálka Laura Richardson upozornila na možnost využití těchto zařízení pro potřeby čínské armády, což přispívá k narůstajícím obavám z geopolitického napětí. 

Pro Spojené státy je čínská expanze do Latinské Ameriky výzvou, kterou nelze ignorovat. Profesor Álvaro Méndez z London School of Economics zdůrazňuje, že zatímco Čína intenzivně rozvíjí vztahy s regionem, USA dlouhodobě přehlížejí jeho potenciál. Navzdory tomu v regionu stále přetrvává silná náklonnost k USA, ale jak upozorňují odborníci, Spojené státy musí nabídnout smysluplnou alternativu k čínským investicím, aby si udržely vliv. 

Příští roky přinesou pro region nové výzvy, zejména v souvislosti s obchodními dohodami, které může administrace nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa přehodnotit. Jihoamerické země, jako je Peru nebo Chile, se pravděpodobně ocitnou pod tlakem kvůli svým obchodním dohodám s USA. Výsledek bude klíčový pro definování dalšího směru vztahů regionu s oběma velmocemi. 

Vzhledem k dynamice současných vztahů mezi Čínou a Latinskou Amerikou je jasné, že region stojí na rozcestí. Otázkou zůstává, zda se Latinská Amerika dokáže postavit do role rovnocenného partnera a rozvinout strategickou spolupráci, která by jí umožnila využít výhod obou světových velmocí. To bude vyžadovat nejen posílení regionální spolupráce, ale i pečlivé vyvažování zájmů mezi Washingtonem a Pekingem.

Pokud se Spojené státy nebudou více angažovat v Latinské Americe, mohly by čelit dalšímu oslabení svého vlivu v regionu. Čína mezitím pokračuje v posilování obchodních a politických vazeb, což může mít dlouhodobé důsledky pro globální rovnováhu sil.  Latinskoamerické státy se tak ocitají ve složité situaci, kdy musí balancovat mezi zájmy dvou světových velmocí.