Čína omezuje export drahých kovů

Čínské ministerstvo obchodu se v červenci rozhodlo vydat omezení týkající se exportu galia a germania do zahraničních zemí.

Čína patří mezi celosvětově největší exportéry drahých kovů, které nalézají své uplatnění nejen v elektronice, ale také v obranném a technologickém průmyslu. V roce 2021 ze země byly vyvezeny kovy za 259 miliard dolarů, čímž se dostala na první příčku. Hlavními destinacemi jsou pak Spojené státy, Jižní Korea, Vietnam nebo Japonsko. Co se týče tohoto roku, tak v květnu 2023 činil dle OECD vývoz drahých kovů cca 23 miliardy dolarů.

Dle posledních zpráv Čínské ministerstvo obchodu omezuje vývoz galia a germania, a to konkrétně s účinností od 1. srpna. Nedojde k přímému zákazu, ale export těchto surovin bude dovolený pouze s udělením licence od státu, což v praxi znamená, že stát nemusí tuto licenci udělit nikomu. Tento krok byl odůvodněn jako „ochrana národní bezpečnosti a zájmů“. I přes to, že tyto kovy tvoří v celosvětovém měřítku pouze několik stovek milionů dolarů, jsou stěžejními pro mnohá odvětví. Celosvětově Čína produkuje 80 % galia a zhruba 60 % germania.

Galium je požíváno hlavně v radiofrekvenčních čipech pro mobilní telefony a je strategickou surovinou pro výrobu polovodičů. Co se týče germania jedná se o kov, který propouští infračervené záření a je používán v rámci vojenské techniky, zejména pak u technologie pro noční vidění. Dalším využitím je výroba optických vláken pro přenos dat. Alternativně by mohly země používat jisté substituty těchto kovů, zejména germanium lze účinně nahradit křemíkem nebo selenidem zinku. U galia se však náhrada hledá hůře a v některých případech ani není možná.

Dle Goldman Sachs by však západní země k nahrazení mezer způsobených úplným výpadkem potřebovali investice okolo 25 bilionu dolarů. Potenciálně by se pak tyto kovy mohly získávat v Belgii, Kanadě, Německu nebo Japonsku. Eurasia Group pak prohlásila: „Je to tah, který má zemím včetně Spojených států, Japonska a Nizozemska připomenout, že Čína má možnosti odvety, a tím je odradit od uvalení dalších omezení.“ Nedávno totiž došlo k omezení exportu polovodičů ze strany Washingtonu právě do Pekingu. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Mao Ning však popřel jakýkoliv tah typu „oko za oko“ a zavedená omezení hájil. Deník Wall Street Journal ale spekuluje, že by ze strany USA mohlo dojít k dalším omezením, které by se týkali zejména čipů pro umělou inteligenci.

V reakci na tyto restrikce začíná v západních zemích panovat obava ohledně dalšího postupu Číny. Největší obavy panují z omezení exportu vzácných zemin, které jsou důležité pro chytré telefony a vojenské vybavení. Jedná se zejména o cer, yttrium, skandium či lanthan. Historicky již k tomuto kroku došlo v roce 2010, kdy Čína omezila export těchto surovin do Japonska, s nímž tehdy vedla územní spor ohledně ostrovů. Japonsko tehdy bylo nuceno vyhledat alternativní zdroje a dodavatele těchto surovin. Pokud by přeci jen k omezení exportu těchto zemin došlo, experti odhadují, že se to projeví zejména na ceně, a nikoliv na nabízeném množství.

redaktorka: Elena Salfická

Vystudovala obor Ekonomika a management na Univerzitě Pardubice. Zajímá se o investování a zahraniční politiku. Kromě publikací textů na edevizy.cz působí i jako produktový editor.