Čína omezuje export polovodičových materiálů

Omezení vývozu polovodičových materiálů z Číny způsobuje obavy z nedostatku čipů, což by mohlo mít dopad na výrobce a spotřebitele v západních zemích. Tato opatření, která Čína zavedla loni v srpnu, se týkají klíčových kovů, jako jsou galium a germanium, jež jsou nezbytné pro výrobu čipů, komunikačního vybavení a vojenských zařízení.

V roce 2022 byla Čína největším producentem galia na světě, s podílem více než 98 % na celosvětové produkci, zatímco Rusko, druhý největší producent, přispělo pouze 0,81 % globální produkce. Čína rovněž ovládá 60 % světové produkce germania, podle údajů Critical Raw Materials Alliance.
Po oznámení těchto omezení začaly ceny galia a germania prudce stoupat, zejména v Evropě. Například exporty germania z Číny klesly z 13 514 kg ve druhé polovině loňského roku na 12 410 kg v první polovině roku 2024. Podobný pokles zaznamenaly i exporty galia, které se snížily z 28 000 kg v první polovině roku 2023 na 16 000 kg v druhé polovině roku 2023.
Čína uvádí, že tato omezení zavedla s cílem chránit své národní zájmy a bezpečnost. Odborníci se však domnívají, že se jedná o odpověď Pekingu na americké omezení exportu pokročilých polovodičových čipů a výrobního vybavení čínským společnostem, jako je Huawei. Spojené státy zavedly tato omezení, aby omezily přístup Číny k polovodičům pro vojenské a umělé inteligentní aplikace. V reakci na to Čína omezila také export grafitu a antimonu, což je minerál používaný v průbojných střelách.
Galium se používá nejen v čipech, ale také v žárovkách, tranzistorech, lékařských procesech a teploměrech, zatímco germanium nachází využití v infračervených optických přístrojích a výrobě plastů. Tyto kovy jsou klíčové pro výrobu například přístrojů pro noční vidění a optických vláken, které by rovněž mohly zaznamenat nedostatek a nárůst cen kvůli exportním omezením.
Několik evropských společností má stále zásoby galia, které jim mohou krátkodobě pomoci, avšak dlouhodobý výhled je nejistý. Evropě by mohlo trvat několik let, než bude schopna zvýšit svou vlastní produkci těchto kovů. SEMI Europe, asociace mikroelektronického průmyslu, varuje, že evropský polovodičový průmysl by mohl být v případě další eskalace obchodních sporů a dalších omezení exportu vážně ovlivněn nedostatkem kritických surovin, zejména s ohledem na nedostatek domácí výrobní kapacity v dohledné budoucnosti.
Výstavba vhodných výrobních zařízení v Evropě by vyžadovala značný čas a velké investice, což by umožnilo přizpůsobení dodavatelských řetězců a cen na trhu. Získání dostatečné kapacity pro zpracování těchto surovin v Evropě by mohlo trvat několik let.

Evropa čelí velkému tlaku, aby našla alternativní zdroje těchto kritických materiálů, zatímco vlády a průmyslové společnosti zvažují různé strategie pro snížení závislosti na Číně. Některé země v Evropské unii již začaly vyjednávat s potenciálními dodavateli v jiných částech světa, jako jsou Kanada a Austrálie, aby zajistily stabilní dodávky galia a germania. Nicméně tyto jednání a následná infrastruktura pro těžbu a zpracování surovin budou vyžadovat značný čas a finanční prostředky, což jen podtrhuje naléhavost problému.

Dlouhodobé důsledky čínských exportních omezení mohou přinést výrazné změny v globální dodavatelské struktuře a mohou vést k větším investicím do výzkumu a vývoje alternativních materiálů, které by mohly nahradit vzácné kovy jako galium a germanium. Evropští výrobci polovodičů a technologické společnosti mohou být nuceni přehodnotit své výrobní procesy a investovat do nových technologií, které snižují jejich závislost na těchto kritických surovinách.