Čínský technologický pokrok vs. krize nezaměstnanosti mladé generace část 2

Co způsobil státní zásah proti technologickým společnostem? Jaké je aktuální míra nezaměstnanosti mladých Číňanů a co je „gig ekonomika“?

Tím, jak Si Ťin-pching výrazně omezil soukromý sektor, zadusil investice do začínajících podniků a ochotu mladých podnikatelů se do podnikání vůbec pustit. Britský ekonomický deník Financial Times letos uvedl, že počet nových čínských startupů se za posledních šest let snížil o 97 % na cca 1200 v loňském roce! Otázka pak samozřejmě zní, jak může soukromý sektor pohánět inovace, když podnikatelé nejsou ochotni podstoupit riziko a začít podnikat? Odpověď zní že téměř nijak. To bude ale představovat zásadní překážku na cestě k tomu, aby Čína potenciálně předstihla Spojené státy na poli inovací, protože mladí jsou ti, kteří mají inovace táhnout. Vysoká nezaměstnanost mladých lidí snižuje produktivitu a zkomplikuje schopnost Číny konkurovat na světovém trhu. Tito mladí nezaměstnaní si nebudou moci vydělat na svůj vstup do střední třídy, což do budoucna poškodí spotřebu obyvatel Číny.

Rekordní počet 11,8 milionu absolventů vysokých škol se letos potýká s nebývalým nedostatkem pracovních míst v souvislosti s rozsáhlým propouštěním v odvětvích „bílých límečků“. Kromě sektoru finančnictví se v posledních měsících snižovaly počet pracovních míst také ve společnostech Tesla nebo IBM. 3,9 milionu absolventů čínských odborných vysokých škol je mezitím podle analytiků většinou vybaveno pro nízké pracovní pozice ve výrobě a službách. Reformám oznámených v roce 2022 bude trvat roky, než se podaří napravit nedostatečné investice do vzdělávání, které bylo dlouho považováno za podřadné vůči univerzitám. Díky tomu se Čína v současnosti potýká s nedostatkem svářečů, truhlářů, pečovatelů o seniory apod.

Nezaměstnanost mládeže ve městech ve věku 16-24 let se v červenci vyšplhala na 17,1 %, což ale navíc podle analytiků nepostihuje miliony nezaměstnaných na venkově. Čína pozastavila zveřejňování údajů o nezaměstnanosti mladých poté, co v červnu 2023 dosáhla historicky nejvyšší hodnoty 21,3 %, a později upravila kritéria tak, aby nezahrnovala současné studenty.

V současné době pracuje více než 200 milionů lidí v tzv. gig ekonomice a i toto kdysi rychle rostoucí odvětví má své vlastní problémy s nadbytečnými kapacitami. Gig ekonomika je pracovní model, který se zaměřuje na krátkodobé, flexibilní pracovní zakázky (tzv. „gigs“) namísto dlouhodobých či stálých zaměstnání. Lidé pracující v gig ekonomice jsou často nezávislí pracovníci, kteří si zakázky vybírají podle svých časových a odborných možností. Typické příklady zahrnují řidiče pro služby jako Uber, doručovatele pro platformy jako Wolt apod.

Propouštění se v Číně rozšířilo dokonce i na práci ve státní správě, která byla dlouho považována za jistotu celoživotního zaměstnání. Loni Peking oznámil 5% snížení počtu zaměstnanců a od té doby byly podle oficiálních oznámení a zpráv propuštěny tisíce lidí. Propouštění se netýká jen Pekingu, ale celé řady čínských provincií.

Čínský prezident Si Ťin-pching v květnu vyzval úředníky, aby se vytváření pracovních míst pro nové absolventy stalo hlavní prioritou. Pro mladší pracovníky, kteří jsou bez práce, nebo byli nedávno propuštěni, je však nálada stále bezútěšná. Pokud se Číně v rozumné době nepodaří problém se zaměstnáváním mladých vyřešit, budeme moci bez přehánění hovořit o ztracené generaci a Čína si zadělává na zásadní sociální problémy v budoucnu.