Citelný zásah pro rodinné rozpočty. Daňová sleva na manželku bude přísnější

Vládní balíček zamává s rodinnými rozpočty. Změny jsou výrazné, a dotknou se i daňových slev. Řadí se k nim i daňová sleva na vyživovanou manželku nebo manžela. Vláda totiž navrhla, aby došlo k jejímu výrazném snížení. Spolu se zrušením školkovného ale jde o problém, který může do hospodaření mnoha rodin citelně promluvit.

Konsolidační balíček čeká už jen na podpis prezidenta Petra Pavla. Jeho součástí je ale i daňová sleva na vyživovaného manžela či manželku, která by se od příštího roku měla nově omezit jen na péči o dítě do tří let věku. Příjmů za rok 2023 se ale tyto změny nedotknou, od roku 2024 je ale potřeba s nimi počítat.

Vláda tak do určité míry vyslyšela volání Národní ekonomické rady vlády. Ta loni na podzim přišla s tím, že sleva na vyživovanou manželku či manžela by se měla zrušit úplně. Dosud ale tuto daňovou slevu využívalo v České republice asi 200 tisíc lidí. Podle odborníků však kvůli ní řada daňových poplatníků odsouvala svůj návrat na trh práce, a to zejména po rodičovské dovolené. Jakmile totiž k návratu na trh práce došlo, poplatník u tuto slevu rázem přišel.

Pro zrušení daňové slevy na vyživovanou manželku či manžela podle odborníků zároveň hovořil fakt, že ji nemohla dostatečně využívat řada domácností, které mají opravdu nízké příjmy. Daňová sleva tedy neměla dostatečný sociální význam, což se vládě rovněž nelíbilo. I proto Národní ekonomická rada vlády opakovaně uváděla, že jsou k dispozici lepší a efektivnější nástroje, které prorodinnou politiku budou podporovat.

Dle aktuální legislativy platí, že díky daňové slevě na vyživovaného manžela či manželku je může na daních ušetřit asi 24 840 korun ročně. Vedle základní slevy na poplatníka ve výši 30 840 korun za rok tedy šlo o výraznou vzpruhu pro rodinné rozpočty, kterou proto několik desítek tisíc rodin v České republice každoročně využívalo.

Zároveň ale platí, že aby si jeden z manželů mohl tuto slevu odečíst, nesmí vlastní příjmy druhého manželka ročně přesáhnout 68 tisíc korun.

Zákony říkají, že do takového limitu se řadí příjmy ze zaměstnání, podnikání nebo z nájmů. Rovněž jde i o prostředky, které rodiče získávají skrze peněžitou pomoci v mateřství nebo dávek nemocenského pojištění či podpory v nezaměstnanosti. Jde také o všechny typy důchodů, ale třeba i příjmy, které plynou z případného prodeje nemovitostí. Záleží ale i na příjmech z dědictví či darů.

Dopad naopak nemají státní příspěvky na stavební spoření, stipendia při studiu nebo třeba dávky státní sociální podpory. Sem se kupříkladu řadí porodné, přídavek na dítě, rodičovský příspěvek nebo třeba příspěvek na bydlení. Nepočítají se ani dávky pomoci v hmotné nouzi nebo státní příspěvky na penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření.

Zrušení této daňové slevy nejvíce pocítí rodiny, které vychovávají děti ve věku tři až šest let a ve kterých má jeden z rodičů zaměstnanecký příjem kolem 40 až 50 tisíc korun měsíc. Odborníci říkají, že dopad na takové daňové poplatníky očekávají i včetně zrušení školkovného kolem 2 až 5 procent hrubé mzdy.