Co by americké ekonomice přinesla Trumpem navrhovaná cla

Zvolený americký prezident Donald Trump dlouhodobě mluví o uvalení nových cel na dovoz do Spojených států. Co by to přineslo americké ekonomice? Komu by cla prospěla a kdo by je zaplatil?

Nově zvolený prezident Trump slíbil, že zavede nová vysoká cla na obchod, včetně 10-20% cla na veškerý dovoz, nejméně 60% cla na dovoz z Číny a 25-100% cla na dovoz z Mexika. Otázkou je, zda k tomu skutečně dojde, protože celá řada Trumpem navrhovaných cel by zřejmě měla škodlivý vliv na americkou ekonomiku. Což také podporuje standardní názor ekonomů, že cla snižují objem obchodu a narušují výrobu, což ve finále vede ke snížení životní úrovně.

Clo je daň na dovážené zboží, která se uplatňuje při překročení hranic, když podnik nebo osoba nakupuje zboží ze zahraničí. Cla zvyšují cenu zboží vyrobeného v zahraničí, čímž motivují spotřebitele k přechodu na zboží vyrobené v tuzemsku a poskytují domácím výrobcům prostor pro zvýšení cen. Výhody, které získávají domácí výrobci, tj. vyšší ceny a prodeje, jdou tak ale na úkor spotřebitelů! Z tohoto důvodu mají cla přerozdělovací charakter, neboť na jedné straně někomu berou a někomu dávají („chráněným“ podnikům). Ty sice mohou díky clu růst, ale nikoliv z důvodů inovací či snižování nákladů. Důsledkem cel je tedy méně efektivní výroba, což vede ke snížení hospodářského výkonu a dlouhodobě k nižším příjmům. Toto je standardní pohled na cla, který se datuje až k Adamu Smithovi a klasickým ekonomům, kteří doporučovali udržovat cla na co nejnižší úrovni. Tehdy ale byla cla hlavním zdrojem státních příjmů.

V dlouhodobém horizontu cla zmenšují velikost ekonomiky tím, že snižují objem práce a investic. Je to proto, že cla zvyšují relativní ceny dováženého zboží a po zaplacení těchto vyšších cen zbývá ekonomickým subjektům méně z jejich příjmů, které by mohly utratit jinde. Snížení hodnoty příjmu po zdanění snižuje motivaci k práci, což snižuje počet odpracovaných hodin a následně i kapitálové investice. Méně odpracovaných hodin a menší zásoba kapitálu vedou k trvale nižší úrovni produkce a důchodu. Toto je klasický pohled na cla, snad v administrativě staronového prezidenta Trumpa zasednou i lidé se znalostí mezinárodní ekonomie.

V delším časovém horizontu mají cla další negativní dopady. Vytvořením chráněného domácího trhu cla otupují konkurenční tlaky, které by jinak nutily firmy zůstat inovativní. Namísto toho, aby firmy musely neustále hledat způsoby, jak zlepšit procesy a uspokojit požadavky spotřebitelů, mohou si v klidu užívat vyšších zisků plynoucích z ochrany. Výzkumy po zavedení cel ukazují, že chráněné podniky mají ještě navíc tendenci využívat svých vyšších zisků k lobbování za větší a delší ochranu, spíše než ke zvýšení výzkumu a vývoje nebo kapitálových výdajů.

A nyní k návrhům Donalda Trumpa. K tématu byla vypracováno celá řada studií renomovanými ekonomy či celými agenturami. Všechny studie shodně konstatují, že Trumpem navrhovaná cla by měla negativní dopad na ekonomiku Spojených států.

Modelování v rámci studií poukázala na další významnou nevýhodu zavedení cel v podobě geopolitického tlaku vyvíjeného na zahraniční vlády, které by reagovaly odvetnými cly. Když zahraniční vlády uvalí cla na americký vývoz, sníží se tím objem prodeje amerických výrobců do zahraničí, což sníží příjmy a dále sníží produkci a zaměstnanost v USA. Krásným příkladem je Trumpem navržený „ministr efektivity“ Elon Musk, kterému by se odvetná cla dopadající např. na jeho vozidla Tesla určitě nelíbila.

Zvolený prezident Trump chce zavést cla, aby podpořil investice a práci v USA, ale jeho strategie se mu vymstí. Cla jistě vytvoří výhody pro chráněná průmyslová odvětví, ale tyto výhody jdou na úkor amerických spotřebitelů a ostatních odvětví v celé americké ekonomice.