Co čekat od centrálních bank v roce 2025?

Turbulentní rok 2024 se pomalu chýlí ke konci. Co čekat od těch nejvýznamnějších centrálních bank v roce 2025?

Fed
Na první pohled může vypadat nestandardně, že Fed letos snížil základní úrokovou sazbu již o 75 bb, přestože ekonomika roste tempem blízkým 3 %, míra inflace je vyšší než cíl Fedu, nezaměstnanost zůstává velmi nízká a akciové trhy a ceny nemovitostí jsou na historických maximech. Zdůvodnění je takové, že cyklus zvyšování sazeb v letech 2022 - 2023 byl nejrychlejší a nejagresivnější za posledních cca 40 let a období mezi posledním zvýšením sazeb a prvním snížením sazeb bylo neobvykle dlouhé, dolarové sazby byly totiž stabilní téměř 14 měsíců (červenec 2023 – září 2024). Průměr za posledních 50 let se pohyboval kolem 6 měsíců. Skutečnost, že má oproti většině významných centrálních bank dvojí mandát v podobě 2% inflace a maximální zaměstnanost, znamená, že Fed musí nastavit měnovou politiku tak, aby optimalizovala obojí. Aktuálně to vypadá, že Fed letos před Vánoci sazby ještě o 25 bb sníží do pásma 4,25 – 4,50 % a v lednu si dá „pauzu“ i vzhledem k nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu. Do svého březnového zasedání bude mít Fed jasnější představu o celních, daňových a výdajových plánech nového prezidenta. Vyhlídka, že domácí daňové škrty podpoří růst, zatímco cla budou tlačit na růst inflace, hovoří pro pomalejší a pozvolnější cestu snižování sazeb v příštím roce. Nejpravděpodobnější variantou je tak aktuálně snížení o 25 bb v 1Q 2025 a dost možná ukončení cyklu snižování sazeb na hranici 3,75 %. Pokud by ale prezident Trump především v oblasti cel nenaplnil své sliby, můžeme do dočkat výraznějšího utahování měnové politiky Fedu.

ECB
Poté, co ECB v loňském roce až příliš pomalu řešila rostoucí inflaci a pravděpodobně (opět) pozdě zastavila zvyšování sazeb, se nyní zdá, že je odhodlána předběhnout vývoj a co nejrychleji vrátit úrokové sazby na neutrální úroveň. Přesto, že se objevují další rizika pro ekonomiku eurozóny, a i když inflační tlaky zcela nezmizí, očekáváme, že ECB bude tentokrát razantnější, když by spíše kladla větší důraz na řešení nedostatečného ekonomického růstu než na ostražité sledování inflace. V důsledku toho odhadujeme pokles základní sazby na konci 2Q 2025 na 2 % z aktuální výše 3,4 %.

Bank of Japan
Bank of Japan v roce 2024 zaznamenala opravdu výrazný posun ve své měnové politice. V březnu ukončila svou 8 let trvající politiku záporných úrokových sazeb a v červenci zvýšila svou cílovou sazbu na 0,25 %, což způsobilo značnou volatilitu zejména na devizovém trhu. Nejbližší zasedání je v plánu 19. prosince a není vůbec vyloučené další zvýšení sazeb na japonském jenu. V roce 2025 nyní očekáváme, že Bank of Japan může do konce roku zvýšit svou základní sazbu na 1 %. Očekáváme, že inflační tlaky tažené mzdami porostou a zisky podniků se zlepší, zatímco stále slabý jen bude také proinflačním faktorem.

Bank of England
Na rozdíl od ECB přistupuje Bank of England ke snižování sazeb velmi pozvolna. Nedávno schválený rozpočet a všechny dodatečné vládní výdaje, které s ním přišly, podpoří růst inflace v roce 2025. Mezitím se ukazuje, že inflace ve službách, která je nyní pro britskou vládu zásadní, stále přetrvává. V příštích několika měsících se bude zřejmě setrvale pohybovat kolem 5 %. Prosincové snížení sazeb na libře se nyní jeví jako nepravděpodobné. Další snížení sazeb očekáváme až v únoru a během roku 2025 čekáme postupné snižování základní sazby na 3,25 % z aktuální výše 4,75 %.

Čínská centrální banka
Letošní rok byl pro čínskou centrální banku velmi rušný. Před létem bylo oznámeno snížení sazeb, výše minimálních rezerv bank a zavedení nových programů na podporu akciového trhu a velmi problematického trhu nemovitostí.  V roce 2025 očekáváme snížení sazeb o 20-30 bb, přičemž v případě dřívějšího nebo vyššího zavedení amerických cel, než se v současné době předpokládá, může ale  být banka donucena k výraznějšímu snížení. V nadcházejících měsících se všeobecně očekává další snížení povinných minimálních rezerv.