Co dnes čekat od ECB?

Ačkoli se razantnější snížení sazeb o 50 bb zcela vyloučit nedá, Evropská centrální banka (ECB) pravděpodobně dnes odpoledne rozhodne o dalším snížení o 25 bb. Pokud se komunikace změní ve více „holubičí“, zřejmě by to přineslo americkému dolaru další posílení.

Trh od dnešního zasedání ECB očekává snížení klíčové sazby o 25 bb. na 3,00 % (sazba vkladové facility). Toto očekávání je v souladu se strategií ECB směřovat inflaci ke svému 2% cíli v kontextu stále slabšího hospodářského růstu v eurozóně. Snížení o 50 bb se zcela vyloučit nedá, ale je dost nepravděpodobné. Aktualizovaná prognóza ECB, podle níž by inflačního cíle mělo být v příštím roce dosaženo dříve, by ECB umožnila spojit i menší dnešní snížení sazeb s holubičím tónem. ECB by například mohla zmírnit svou dřívější formulaci týkající se udržení dostatečně restriktivní politiky s popisem: „tak dlouho, jak bude třeba.“

Aktuální očekávání je takové, že ECB ukončí příští rok cyklus snižování základní sazby na hodnotě 1,75 %. Holubičí postoj na dnešním zasedání by však pravděpodobně očekávání ještě snížil, pokud by se ekonomický výhled zhoršil, což by znamenalo, že ECB by mohla být ještě více nakloněna podpoře hospodářského růstu na úkor inflace. Někteří analytici se už nyní domnívají, že depozitní sazba by mohla do konce roku 2025 klesnout až na 1,50 %. Dnešní tisková konference se začátkem ve 14:45 SEČ by mohla na tuto otázku pomoci zodpovědět. Důležitá bude také revize růstu HDP pro 2025, když se očekává mírné zhoršení stávající prognózy 1% růstu HDP členských států eurozóny.

Inflace (CPI) v eurozóně dosahuje 2,3 %, což je mírně nad 2% cílovou hodnotou ECB. Mezi ekonomy však převládá pocit, že inflace je z větší části pod kontrolou.  Diskuse o velikosti snížení sazeb však zůstává otevřená. Rizika v Evropě přetrvávají, na prvním místě je nyní třeba jmenovat možná obchodní omezení ze strany USA po nástupu Donalda Trumpa k moci.  Aktuálně očekáváme, že ECB zvolí metodu „postupných kroků“, kdy sníží úrokové sazby o 25 bb na každém z příštích pěti zasedání, čímž se depozitní sazba před létem 2025 dostane na 2 %.

Očekává se, že prezidentka ECB Christine Lagardeová dnes zdůrazní závazek ECB udržovat úrokové sazby na restriktivní úrovni tak dlouho, jak to bude nutné k dosažení inflačního cíle. Pravděpodobně zopakuje, že její přístup bude záviset na datech. Tento postoj podporuje i členka bankovní rady ECB Isabel Schnabelová, která nedávno prohlásila: „Vzhledem ke všem nejistotám, kterým čelíme, není vhodná doba na to, abychom si nyní svazovali ruce prostřednictvím popisu našich budoucích kroků.“

ECB musí s vráskami sledovat politickou situaci ve svou největších ekonomikách eurozóny, v Německu a především ve Francii. Tam vedla prohra vlády v hlasování o nedůvěře ke zvýšení spreadů dluhopisů, přičemž spread proti německému „bundu“, referenčnímu cennému papíru pro eurozónu, dosáhl 0,85 %. V Německu je hospodářský výhled nejasný vzhledem k vnitropolitickým bojům a vnějším tlakům, kde jde především o změnu obchodní politiky USA. Koaliční neshody ohledně „dluhové brzdy“ vedly k rozpadu německé vládnoucí koalice. Nové volby jsou naplánované na únor 2025.

Zatímco ECB zahajuje cyklus razantního uvolňování měnové politiky, očekává se, že americký Fed bude zachovávat opatrnější přístup. Tato rozdílnost by mohla opětovně oslabit euro vůči dolaru. Od Fedu sice očekáváme, že příští týden sníží dolarové sazby o 25 bb, ale pravděpodobně se poté dočkáme „pauzy“ v utahování měnové politiky i vzhledem k lednovému nástupu Donalda Trumpa k moci.