Co prezidentské volby v USA ovlivní na finančním trhu?

V úterý 5. listopadu proběhnou v USA prezidentské volby. Potenciálně budou mít dopad na mnoho oblastí po celém světě. Co ovlivní na finančním trhu?

Příští týden proběhnou prezidentské volby v USA. Pokud mají sázkové kanceláře pravdu a Donald Trump zvítězí, pak výnosy amerických státních dluhopisů pravděpodobně budou pokračovat v růstu. Trumpovo vítězství by však zároveň mohlo způsobit problémy rizikovějším aktivům v eurozóně (např. české koruně) a vyvolat poptávku po dluhopisech.

Když se v pondělí americký desetiletý dluhopis krátce dotkl výnosu 4,3 %, znamenalo to posun o 70 bb. směrem vzhůru od okamžiku, kdy Fed 18. září snížil úrokové sazby na dolaru rovnou o 50 bb.  Prvotní pohyb z 3,6 % na 3,85 % byl dán tendencí růstu výnosu 10letého dluhopisu po až přehnané reakci na toto snížení sazeb. Pohyb z 3,85 % na 4,10 % byl posléze důsledkem posledních „payrolls“ za měsíc září, které svým robustním růstem překvapily prakticky všechny. Následný pohyb z 4,1 % na 4,3 % je aktuálně zřejmě kombinací dvou faktorů. Prvním je, že většina údajů v tomto týdnu se očekává jako velmi dobrá (např. očekávaný HDP v USA za třetí čtvrtletí na úrovni 3 %). Druhým je rostoucí tzv. „Trumpův diskont“, na základě teorie, že se opakuje to, co se stalo v roce 2016, kdy došlo k nárůstu výnosu 10letého dluhopisu o 50 bb. již během prvního týdne po zveřejněném výsledku voleb.

Velkou otázkou je, zda je zmíněný Trumpův diskont již v ceně započítám. Do voleb zbývá necelý týden a sázkové trhy nadále považují za pravděpodobného vítěze Donalda Trumpa. Americký desetiletý dluhopis nemá vzhledem ke kombinaci okolností, s nimiž se potýká, zatím potenciál klesnout. Je tu však jeden potenciální faktor překvapení, a to páteční zpráva o payrolls, tedy počtu vytvořených pracovních míst mimo sektor zemědělství. Vzhledem k tomu, že v uplynulém měsíci se v USA potýkaly se stávkami a především hurikánem, je zde předpoklad pro horší výsledek. Odhady byly v uplynulém týdnu snižovány prakticky denně. Nejnovější odhad je 110 tisíc, což je sice výsledek slabý, ale ne úplně tragický. Zajímavé ale je, že ve středu zveřejněný ADP report (tvorba pracovních míst v soukromém sektoru) ukázal nejvyšší hodnotu za rok a čtvrt, to byl i vzhledem ke zmíněnému hurikánu nečekaně dobrý výsledek.

Přesto je dost velká šance, že páteční zpráva překvapí horším výsledkem. Pokud bychom se dočkali výsledku výrazněji pod 100 tis. pracovních míst, mohlo by to stačit k tomu, aby to znamenalo pauzu v rostoucím trendu amerických státních dluhopisů. Pak nás ale příští týden čekají prezidentské volby. Výrazně slabá páteční zpráva řekněme pod 50 tisíc míst by dost možná způsobila, že výsledek voleb by pak hrál až druhé housle.

V eurozóně přetrvává holubičí sentiment, kterému napomáhají nižší ceny ropy, a trhy jsou nyní připraveny na další postupné uvolnění měnové politiky ECB možná až o 125 bb. do poloviny roku 2025. Konečná výše (resp. „níže“) sazeb se pohybuje na úrovni 1,75 %. Také bude hodně záležet na volbách v USA, které mají dopad doslova po celém světě.

Zatímco v USA je Trumpovo vítězství považováno za proinflační, Trumpem zmiňované zatížení dovozu nejen z EU logicky působí na sazby v eurozóně opačným směrem. Pokud jde o riziko rychlejšího poklesu eurových sazeb, je několik faktorů, které by vedly k potenciálně velkému poklesu během příštího týdne. Z eurozóny tu máme hodnotu spotřebitelské inflace, která by mohla opět překvapit nižším poklesem růstu. V USA by hodnota říjnových payrolls nemusela naplnit očekávání a pak by Trumpovo vítězství dost možná zvýšilo rizikový sentiment v eurozóně. Na ten by s největší pravděpodobností doplatily i středoevropské měny. Koruna by sice zřejmě byla po nižším tlakem než zlotý nebo forint, ale i tak by její oslabení oproti dolaru i euru bylo více než pravděpodobné.