Co přinese cenový strop na vývoz ruské ropy? 2.část

Je reálné, že Rusko splní své výhružky o zastavení dodávek své ropy zemím, které se k cenovému stropu připojí? Může se Rusko cenovému stropu nějak bránit? Jak dlouho České republice vydrží zásoby ropy v případě zastavení dodávek z Ruska? Jednání OPEC+ tentokrát vyhovělo západním zemím.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že zemím, které se připojí k cenovému stropu, Rusko již nebude žádnou ropu dodávat. Má se tak Česká republika bát, že u ropovodu Družba bude „uzavřen kohout“? Z několika důvodů je to spíše nepravděpodobné:

1. Rusko by přišlo o nemalou část devizových příjmů, pokud by přestalo ropu vyvážet.

2. Rusko nemá odběratele, se kterým by ho spojoval ropovod s třeba jen vzdáleně podobnou kapacitou ve srovnání s ropovody vedoucími do Evropy.

3. Z bodu 2 plyne nutnost dodávat ropu po moři. Rusko má historický problém spojený s nedostatkem nezamrzajících přístavů. A ty, co k dispozici má, nepočítají s kotvením těch největších ropných tankerů. Ty jsou navíc velmi často ve vlastnictví rejdařských společností se sídlem v zemích G7 nebo EU.

4. Ropný vrt je sice možné uzavřít (i když záleží i na typu vrtu), ale není vždy jednoduché a levné ho znovu obnovit.

5. Rusko si již nemůže, vzhledem k obecně klesající světové ceně ropy, dodávat svou ropu s 30-40% slevou Číně a Indii. Tyto země v posledních týdnech své objednávky ruské ropy omezovaly a vyčkávaly na stanovený cenový strop.

Na bod 3 mělo Rusko možnost se alespoň částečně připravit, protože na zákazu používání ropovodů se představitelé EU domluvili už v červnu. V posledních měsících podle některých zdrojů Rusko utratilo možná až 1 bilion rublů (cca 360 mld. CZK) na pořízení ropných tankerů. Jedná se o obrovskou částku odpovídající cca 7 % ruského státního rozpočtu, ale ani to zdaleka nestačí pro vykrytí dodávek do Evropy. Navíc je otázka, zda bude Rusko schopné opravdu tyto všechny lodě využívat, protože např. Turecko již tento týden omezuje vstup do svých přístavů plavidlům převážejících ropu, které nedisponují potřebným pojištěním.

Pokud by snad Rusko dodávky ropovodem Družba do ČR skutečně zastavilo, má Česká republika zhruba jeden rok, po který by domácí rafinerie mohly fungovat a produkovat stále stejné množství paliv a ostatních produktů z ropy. V prvé řadě má Česká republika ve svých zásobnících dostatek ropy na cca 90 dní. Již zmíněným ropovodem IKL jsme schopni dovážet cca 50 % své spotřeby. Také je ještě možné využít kapacitu ropovodu Adria, který vede z Chorvatska do Maďarska, kde existuje napojení na ropovod Družba. Ropovod Adria ale nemá dostatečnou kapacitu na to, aby dokázal České republice nahradit dodávky z Ruska. Česká republika tak nutně potřebuje navýšení kapacity ropovodu TAL, ve kterém aktuálně vlastní prostřednictvím společnosti MERO ČR zhruba 5% podíl. Na konci listopadu se objevila zpráva, že bylo na mezistátní úrovni schváleno navýšení kapacity ropovodu TAL na požadovanou roční spotřebu ropy ČR tzn. na cca 7-8 mil. tun. K navýšení kapacity by mělo dojít v roce 2025, což je hraniční termín, protože již koncem roku 2024 přestane platit výjimka, kterou Česká republika na dovoz ruské ropy obdržela.

Lehce upozaděno vyjednáváním o stropu bylo jednání skupiny OPEC+ z minulého týdne. Pokud snad Rusko doufalo, že dojde k rozhodnutí snížit objem těžby vzhledem k obecně klesající ceně ropy, muselo být zklamáno, stále platí předchozí dohoda objem těžby naopak lehce zvýšit. Bylo by nicméně zajímavé vědět, kolik diplomatického úsilí bylo nutné ze strany USA, Japonska a dalších zemí vynaložit, aby především arabské země tentokrát požadavky „západního“ světa akceptovaly. Možná ale jen arabské země vidí, že se jim z dlouhodobého pohledu spíše vyplatí být na straně západu a nikoliv Ruska.

Tržní cena ruské ropy Ural se v návaznosti na schválený cenový strop od začátku prosince snížila o téměř 10 % na cca 62 USD za barel a je aktuálně nejlevnější od konce dubna 2021.