Co přinese Spojeným státům rostoucí zadlužení?

Největší světová ekonomika čelí stále rostoucímu zadlužení. Co přispělo k jeho rychlému růstu? Jakou roli bude v jeho výši hrát demografický vývoj?

Rostoucí nejen americký dluh je výsledkem jednoduché matematiky, když každý rok dochází k nesouladu mezi výdaji a příjmy. Když vláda utratí více, než kolik přijme, je nutné si na pokrytí tohoto ročního deficitu někde půjčit peníze. V minulosti byly největší americké deficity způsobeny zvýšenými výdaji v souvislosti s mimořádnými událostmi v zemi, jako byly velké války nebo velká hospodářská krize. Až v posledních letech překonaly Spojené státy míru relativního zadlužení z doby 2. světové války, kdy zadlužení na více než sedmdesát lety naposledy překonalo 100 % hodnoty tehdejšího HDP.  Dnes jsou deficity způsobeny především předvídatelnými strukturálními faktory. Jde o stárnoucí generaci z baby-boomu, rostoucími náklady na zdravotní péči a daňovým systémem, který nepřináší dostatek peněz na to, aby vláda zaplatila to, co svým občanům poskytuje.

Epidemie COVID-19 a všechny její dopady urychlily již tak neudržitelný fiskální vývoj, a to jak kvůli svému ničivému dopadu na ekonomiku, tak kvůli nezbytné legislativní reakci. Do budoucna bude pro americké představitele zásadní, aby se zabývali nejen rostoucím dluhem jako takovým, ale především jeho strukturálními faktory, které jsou popsány níže.

Amerika prochází významnými demografickými změnami. Americká společnost, přes stále výrazný „přísun“ emigrantů, stárne. Do důchodu totiž začíná odcházet početná generace „baby-boomu“ (lidé narození v letech 1946 - 1964), když do roku 2030 bude každý den přibývat 10 000 lidí ve věku 65 let. Navíc se očekává, že lidé budou žít v průměru déle. To znamená, že se Spojené státy musí připravit na finanční potřeby spojené s delším odchodem do důchodu. Tyto demografické trendy mají obrovský dopad v podobě tlaku na federální rozpočet, a to zejména na životně důležité programy, které slouží starším a zranitelným Američanům, jako je sociální zabezpečení a zdravotní programy Medicare a Medicaid. Projekce celkového počtu lidí v seniorském věku je taková, že z aktuálního počtu cca 62 milionů se v roce 2023 stane 71 milionů, v roce 2024 78 milionů a v roce 2050 pak již 82 milionů.

Zdravotnictví je v mnoha ohledech zásadním bodem fiskální a ekonomické budoucnosti Spojených států. Představuje téměř pětinu celé americké ekonomiky a je jednou z nejrychleji rostoucích částí rozpočtu. Americký systém zdravotní péče je nejdražší na světě, když je na ni vynakládáno více než dvakrát tolik prostředků, než je běžné v jiných vyspělých zemích. Bohužel se ale rozhodně nedá říct, že by zdravotní péče v USA zajišťovala lepší celkové zdravotní výsledky. Průměrný roční náklad na zdravotní péči na osobu v USA činí cca 13.000 USD. V Japonsku je to cca 5.500 USD a v Německu či Švýcarsku cca 8.500 USD.
Daňový systém USA dlouhodobě nevytváří dostatečné příjmy na pokrytí výdajů, které politická reprezentace (lhostejná která) schválila. Tato rychle rostoucí nerovnováha mezi příjmy a výdaji vede ke stále vyšším ročním deficitům federálního rozpočtu. S rostoucím dluhem logicky rostou i úroky, a tedy federální úrokové náklady. Rychle rostoucí úrokové platby jsou zátěží, která bude „brzdit ekonomiku“. Paralelu můžeme najít v České republice a razantně rostoucím zadlužení, které jednou budou muset splatit naši potomci. Na úroky již nyní každý den ve Spojených státech padne 2,4 miliardy dolarů! Úroky se již brzy stanou nejrychleji rostoucí částí federálního rozpočtu a za deset let se oproti dnešku téměř zdvojnásobí. V roce 2034 budou výdaje spojené s financováním dluhu v podobě úroků převyšovat náklady na zdravotní péči nebo armádu.

Spojené státy čelí mnoha výzvám, včetně rostoucí nerovnosti, nedostupné zdravotní péče, měnícího se klimatu, selhávajícího vzdělávání, rozpadající se infrastruktury a nepředvídatelných bezpečnostních hrozeb. K řešení těchto výzev bude potřeba značných zdrojů. Rychle rostoucí zadlužení je nefér vůči dětem a vnukům stávající generace, protože ti tento dluh zdědí.

Co se dá s aktuálním neutěšeným stavem dělat? Balík opatření by musel být komplexní s mnoha položkami, ale podívejme se alespoň na dvě. Aktuálně chybí každý rok federálnímu rozpočtu cca 700 miliard dolarů v podobě toho, co mají ekonomické subjekty na daních uhradit, ale neučiní tak. Zajímavé také bude sledovat přístup americké vlády po roce 2025, kdy vyprší platnost mnoha ustanovení zákona o snižování daní a pracovních míst z roku 2017. Druhým bodem je sociální zabezpečení resp. konstantně klesající podíl mezd, které mu podléhají (resp. ze kterých je sociální pojištění odváděno). V roce 1983 podléhalo dani ze sociálního zabezpečení 90 % mzdy, dnes je to asi 65 %. Zvýšení mzdového limitu by nebylo trvalým řešením, ale americká společnost by získala několik desítek let pro vyřešení problému, že jednou nebude v systému sociálního zabezpečení dostatek prostředků. Zjednodušeně řečeno, vůbec to není těžký aritmetický problém, je to těžký politický problém.