Co přinesl ozdravný balíček běžným Argentincům

Libertariánský ekonom Javier Milei byl v Argentině za prezidenta zvolen s vyhlídkou nutných úsporných opatření v závěru loňského roku. Jaké dopady na běžné Argentince dnes tato opatření mají?

Argentinská statistická agentura (National Institute of Statistics and Census of Argentina) před několika týdny oznámila, že během prvních šesti měsíců prezidentství Javiera Mileiho vzrostla míra chudoby v Argentině z téměř 42 % na 53 %, což je prudký nárůst odrážející bolestivost intenzívního (ale potřebného) největšího úsporného programu v zemi za posledních 20 let.

Zjištění, že míra chudoby v Argentině se v pololetí 2024 vyšplhala na nejvyšší úroveň od roku 2003, kdy se země zmítala v neschopnosti splácet svůj zahraniční dluh a devalvaci měny, znamená pro krajně pravicového ekonoma neúspěch. Zahraniční investoři a Mezinárodní měnový fond, kterému Argentina dluží 43 miliard dolarů (nejvíce ze všech zemí světa), zatím mohli jásat nad jeho fiskální šokovou terapií, díky níž se podařilo snížit meziměsíční inflaci v zemi z 25,5 % v prosinci loňského roku na 3,5 % v září. Argentinská inflace (CPI), která v měsíci září stále dosahuje téměř 210 % ročně, je s velkým přehledem nejvyšší na celém světě, až o cca 100 procentních bodů níže najdeme meziroční růsty cen v zemích sužovaných ozbrojenými konflikty jako je Sýrie a Jižní Súdán. Na rozdíl od předchozích vlád, které udržovaly vysoké spotřebitelské výdaje za cenu obrovského rozpočtového deficitu, Milei zrušil cenové kontroly, snížil dotace na energie a bezprostředně po nástupu do úřadu provedl devalvaci pesa o 54 %.

Javier Milei, který boj proti obrovské inflaci v Argentině označil za svůj hlavní předvolební slib, sází na to, že pokud se jeho vládě podaří udržet pokles cen, dojde k obnovení růstu a oživení tamní ekonomiky. Úsporná opatření pomohla snížit roční míru inflace z dubnového maxima téměř 300 %. Návrh rozpočtu jeho vlády počítá s tím, že roční inflace do konce roku klesne na 123 %. Nadcházející měsíce však budou složité. Po počátečním poklesu se měsíční inflace od července stále pohybuje nad hodnotou 3,5 %. Mileiův návrh rozpočtu na rok 2025 usiluje o fiskální přebytek přesahující 1,3 % ročního výkonu ekonomiky země. To by si ale v každém případě nutně vyžádalo další škrty ve výdajích, a to i z toho důvodu, že sílí volání po obnovení veřejných prací a zvýšení důchodů a mezd.

Z milionů lidí, kteří nedokážou překonat oficiální hranici chudoby v Argentině, která činí přibližně 950 dolarů měsíčně pro čtyřčlennou rodinu, se ještě více propadlo do bídy. Poslední zpráva o chudobě ukázala, že míra extrémní chudoby v Argentině „vystřelila“ během prvních šesti měsíců Mileiova působení ve funkci prezidenta na 18,1 % z 11,9 % v poslední polovině roku 2023.

Prudce rostoucí inflace posledního roku je šokující i pro Argentince, kteří zažili roky s průměrnou roční inflací přesahující 50 %. Aktuální situace donutila Argentince střední třídy omezit výdaje a vyčerpat úspory. Ekonomika se letos zatím snížila o 3 %, což jeden z nejhorších výsledků na světě. Vládní průzkumy ukazují, že jak rozsáhlý „neformální“ trh práce (bez běžných pracovních smluv), tak formální pracovní trh v Argentině od nástupu Mileiho do úřadu ztratily stovky tisíc pracovních míst. To způsobilo, že v zásadě celé argentinské střední třídě hrozí propad do chudoby, protože najít novou práci je velmi těžké.

Úsporný balíček Javiera Mileie také seškrtal dotace, které běžní Argentinci dlouhé roky čerpali. Argentinci s nízkými platy si své skromné příjmy „doplňovali“ peněžními transfery od vlády a štědrými dotacemi, které jim snižovaly náklady na veřejné služby, potraviny a dopravu. Poté, co Milei zrušil dotace, aby snížil deficit, však účty za komunální služby pro mnohé z nich vyskočily o více než 200 %.

Úsporná opatření mají samozřejmě i další pozitivní ekonomické vlivy, ale tím běžné Argentince nejspíš neohromíme, tak zmiňme alespoň jeden. Argentina dosáhla v září již desátý měsíc po sobě kladného salda obchodní bilance. Od nástupu nového prezidenta do funkce se tak podařilo nashromáždit cca 16 miliard dolarů. Tato série přebytků výrazně kontrastuje s řadou obchodních deficitů po většinu loňského roku.