Co přinesl sjezd centrálních bankéřů v Jackson Hole

V závěru minulého týdne proběhlo v americkém Jackson Hole pod záštitou Fedu kansaského distriktu každoroční ekonomické symposium, kterého se účastní desítky centrálních bankéřů, politiků, akademiků a ekonomů z celého světa. Jaký je ze symposia výstup?

Jeromu Powellovi, předsedovi Federálního rezervního systému (Fedu), byla na sympoziu v Jackson Hole věnována logicky největší pozornost. Guvernér Powell zhodnotil ekonomickou situaci po pandemii COVID-19 a nastínil směr budoucí měnové politiky. Powell začal tím, že pandemické ekonomické narušení se z velké části již vytratilo. Inflace se výrazně snížila, pracovní trh se uklidnil a dodavatelské řetězce se z velké části normalizovaly. Powell zdůraznil, že cílem Fedu bylo obnovit cenovou stabilitu a zároveň udržet silný pracovní trh. Pokrok v těchto oblastech je dle něj zřetelný, ale Fed ještě „nemá hotovo“. V krátkodobém výhledu Powell uvedl, že inflace se nyní pohybuje kolem 2,5 % a Fed zůstává odhodlán dosáhnout svého dvouprocentního inflačního cíle. Pracovní trh sice částečně ochladl, ale Powell upozornil, že další oslabování pracovních podmínek není žádoucí. Fed bude nadále přizpůsobovat svou politiku na základě přicházejících dat a rizik pro ekonomiku.

Powell také vysvětlil, proč inflace po pandemii vzrostla a následně klesla, aniž by došlo k výraznému nárůstu nezaměstnanosti. Podle něj byla hlavním důvodem vysoké inflace kolize mezi přehřátou poptávkou a omezenou nabídkou, kterou pandemie způsobila. Fed původně očekával, že inflace bude přechodná, ale situace se ukázala být složitější. Vysoká inflace nakonec vyžadovala silnou reakci měnové politiky v podobě výrazného zvýšení dolarových sazeb, která vedla k poklesu inflace. Powell zdůraznil, že klíčem k úspěchu bylo udržení ukotvených inflačních očekávání, což umožnilo snížit inflaci bez nutnosti výrazného zpomalení ekonomiky.

Powell nebyl jediným centrálním bankéřem, který signalizoval, že úrokové sazby jsou na cestě ke stabilním nižším hodnotám. Guvernér Bank of England Andrew Bailey v pátek uvedl, že i když je příliš brzy na to, abychom vyhlásili vítězství nad inflací, zdá se, že rizika přetrvávajících cenových tlaků ustupují. Britská centrální banka počátkem tohoto měsíce snížila svou základní úrokovou sazbu a jeho komentáře naznačují, že si je stále jistější dalším snižováním sazeb na britské libře.

Několik členů Rady guvernérů Evropské centrální banky přítomných na konferenci uvedlo, že by příští měsíc na zasedání 12. září podpořili další snížení úrokových sazeb. Do této skupiny patřili Fin Olli Rehn, Lotyš Martins Kazaks, Chorvat Boris Vujčič a Portugalec Mario Centeno. Ten explicitně označil rozhodnutí o snížení eurových sazeb za méně než tři týdny za „snadné“ vzhledem k údajům o inflaci a růstu.

Za poslední dva roky došlo k výraznému posunu ve výstupu z „Jackson Hole sjezdu“. Před dvěma lety byly prognózy neradostné. Očekávalo se, že agresivní zvyšování úrokových sazeb s cílem potlačit nejhorší růst inflace ve vyspělých ekonomikách od 80. let 20. století vyvolá bolestivý pokles, který bude stát miliony pracovních míst. Tvůrci politik tehdy varovali, že jde o nejnáročnější ekonomickou situaci, kterou museli v poslední době zvládnout. Posledních 12 měsíců však přineslo výraznou změnu. Inflace ve druhé polovině roku 2023 prudce klesla, čímž se výrazně vzdálila od svých maxim z roku 2022, a nyní se zdá, že je na nejlepší cestě dosáhnout dvouprocentních cílů centrálních bank. V některých případech, například ve Spojeném království, se to již podařilo. Přesto si jsou úředníci vědomi budoucích výzev, zejména správného tempa snižování úrokových sazeb. Trhy pozitivně reagují na očekávání nižších výpůjčních nákladů, což přispívá ke snížení úrokových sazeb u hypoték a dalších finančních produktů.