Co se děje s ruským rublem? 2. část

Proč má výsledek obchodní bilance vliv na měnový kurz? Ruský rozpočet je závislý na prodeji surovin. Jaké příjmy má letos Rusko z prodeje ropy? A dokáže její vývoz do jiných států vyvážit obří propad exportu do členských zemí EU?

Na měnový kurz může mít vliv celá řada faktorů. Od rizikové averze přes standardní nástroje centrálních bank typu změny úrokových měr po méně standardní nástroje v podobě devizových intervencí s cílem přímo ovlivňovat kurz dané měny. Velmi důležitým faktorem je obchodní bilance. Pokud je její saldo výrazně kladné (tzn. že daná země více statků vyváží než dováží), z pohledu ekonomické teorie to pozitivně působí na její měnu, protože tuzemské exportní subjekty budou svou měnu pro svůj běžný provoz nakupovat za měny zahraniční, které inkasují za vývoz svých statků. Zvýšený zájem o danou měnou pak způsobí její posilování.

Ruský vývoz do značné míry stál (a stále stojí) na vývozu surovin. Jde např. o zemní plyn, pšenici a především ropu. Před počátkem ruské invaze tvořily příjmy za prodej ropy cca 25 % celého ruského vývozu.

Graf ukazuje, jak se od začátku roku 2022 měnila výše ruských příjmů za vývoz tamní ropy. Graf počítá pouze s vývozem ropy po moři, nezahrnuje tak v sobě ropu vyváženou prostřednictvím ropovodů do Číny. Kapacitu ropovodů nicméně nejde operativně navýšit a zvýšení objemu ropy přepravovaného touto cestou tak není v podstatě možné. Graf také nezahrnuje prodej zbylé ropy do Evropy skrze ropovody, kde mají tři země časově omezenou výjimku na zákaz jejího dovozu. V případě České republiky je možné ropovodem Družba ropu dovážet do poloviny roku 2024. Poté by již mělo dojít k navýšení kapacity ropovodu TAL vedoucího z italského Terstu resp. jeho odbočky IKL, která přivádí ropu do rafinerie v Kralupech nad Vltavou. Potřeba České republiky po „černém zlatu“ by měla být touto cestou plně saturována.

Zdroj: reuters.com

Z grafu je patrný extrémní pokles příjmů z prodeje ropy do členských států EU, ale v roce 2023 klesají i příjmy z exportu do Indie a Číny. Naopak rostou příjmy z vývozu do Egypta, SAE či „ostatním“ zemím, nicméně na dorovnání ztrát ze zmíněných trhů to nestačí. Na ruské příjmy také negativně působí již v podstatě rok klesající cena ropy. V případě Ruska navíc hraje roli fakt, že se velké „západní země“ domluvily na cenovém stropu pro vývoz ruské ropy po moři. Rusku se sice částečně daří strop obcházet, ale jde podle všeho o marginální záležitost. Velké světové rejdařské společnosti vlastnící obří ropné tankery tříd VLCC nebo ULCC se vyhýbají přepravě ropy za cenu vyšší, než povoluje strop, protože takový náklad by nebyl ze strany globálních pojišťoven pojištěn.

Propad ruského rublu posledních týdnů ještě nemusí být zdaleka u konce. V případě proražení hranice 95 EURRUB směrem vzhůru jsou naprosto reálné další výrazné ztráty ruské měny.