Co se (opět) děje s ruským rublem?

V září ruský rubl proti dolaru a euru ztratil 7,5 % resp. 8,2 % a ještě výrazněji oslabil proti měnám svých hlavních obchodních partnerů, čínskému juanu a indické rupii. Rubl ztrácí v zásadě už od počátku léta. Čím to je a jaké dopady to má?

V zásadě se dá říct, že síla měny se odvíjí od síly její ekonomiky. Zjednodušeně jde o to, že po měně úspěšné ekonomiky je ve světě poptávka, která danou měnu „zdražuje“. Oprostíme se tedy o nepříliš časté zásahy centrálních bank typu přímých devizových intervencí, které před několika lety používala jako nástroj své devizové politiky ČNB, a nebo třeba i švýcarská centrální banka. Od ruské invaze na Ukrajinu stejně tak ruská centrální banka nakupovala na devizovém trhu ruské rubly, aby zamezila přílišnému oslabení. V posledních několika měsících je ale patrné, že zmíněná snaha ruské centrální banky zabránit oslabování rublu naráží na limity jejího cash-flow.

Rubl v posledních několika týdnech ztrácí doslova na všech frontách, když oproti čínskému juanu oslabení dosahuje za měsíc září téměř 10 %. Pokud porovnáme hodnotu kurzu za posledních tři měsíce, rubl oproti juanu oslabil dokonce o 18 % a také zaznamenal svůj nejslabší kurz v historii. Proti indické rupii dosahují ztráty rublu za poslední měsíc resp. tři měsíce 8 resp. 13 %. Proč poslední tři měsíce ruská měna tak výrazně ztrácí?

Ruský rubl postupně ztrácí už od července. Proč zrovna od tohoto měsíce? Důvod hledejme v červnovém rozhodnutí USA výrazně rozšířit kritéria pro uvalení sekundárních sankcí tím, že byla výrazně rozšířena definice ruské vojensko-průmyslové základny. Teď už je velmi obtížné resp. téměř nemožné provádět přímé platby z Číny do Ruska, a to i za použití jüanů. Varování finančním institucím zní v tom smyslu, že pokud budou přistiženi při spolupráci s ruskými protějšky, budou jim hrozit stejné sankce jako ruským subjektům. O tom, jaký dopad mělo a stále má toto varování na ochotu čínských bank zprostředkovávat platební styk s Ruskem, jsme psali v tomto článku. Ani indické banky nechtějí riskovat uvalení sekundárních sankcí kvůli obchodu s ruskými subjekty, které navíc tvoří i v portfoliu klientů indických bank jen minoritní část. Jak čínské tak indické banky dnes provádějí bezprecedentní compliance kontroly, kdy po ruských subjektech vyžadují doložení jmen vedoucích představitelů či majitelů dotčených podniků v Rusku, zda se některé z uvedených jmen nenachází na západním sankčním seznamu. Je jasné, že tento proces podstatným způsobem prodlužuje vypořádání finančních transakcí s Ruskem. A řada z nich je nakonec zamítnuta, pokud mají banky v Číně či Indii jen malé pochybnosti. 

Rusko tak svým dvěma aktuálně s přehledem největším obchodním partnerům stále dodává např. energetické suroviny, ale platby za ně se velmi zpožďují. To způsobuje ruské centrální bance výše uvedený problém s cash-flow, kdy centrální bance chybí cizí měny pro intervenční nákupy rublu na devizovém trhu. Navíc ruská centrální banka velmi snadno může být jediným významnějším hráčem na trhu se zájmem ruský rubl, o který jinak na finančním trhu není zájem. Některé banky obchodování s ruským rublem navíc zcela ukončily.

Nedostatek cizích měn představuje pro Rusko zásadní problém, protože i přes uvalení sankcí Rusko stále v zahraničí celou řadu statků nakupuje a na to potřebuje cizí měny, kterých se ale nedostává. Navíc dochází k růstu již tak dost vysoké inflace, protože slabá domácí měna samozřejmě dovoz ze zahraničí prodražuje. Do jisté míry dochází k snížení dopadu do spotřebitelských cen tím, že si ruské importní společnosti snižují marže, ale tento vliv je samozřejmě jen omezený. A oslabení domácí měny o téměř 10 % za jediný měsíc představuje z pohledu centrální banky a její snahy o nižší inflaci neřešitelný problém, pokud by tedy nedošlo k zásadnímu omezení dovozu ze zahraničí. Nemá smysl uvažovat o nějakém zastropování cen, protože by pak ruští dovozci tento svůj business jednoduše raději ukončili.

Makroekonomické problémy Ruska v podobě inflace, slábnoucího rublu či nedostatku pracovních sil mají všechny základ v probíhajícím válečném konfliktu, který Rusko vyvolalo. Dokud nedojde k ukončení konfliktu a postupné normalizaci ruské ekonomiky, není příliš důvod se domnívat, že by se ekonomická situace Ruska měla jakkoliv zlepšovat, spíše naopak.