Co zaznělo na „václaváku“… 3. část

Co stávající vláda dělá nebo se v minulosti udělalo špatně... V den výročí vzniku samostatného Československa se na Václavském náměstí v Praze sešlo několik desítek tisíc demonstrantů s celou řadou požadavků či připomínek.

Zvýšení platů politiků

Zvýšeného zájmu, a to nejen od účastníků páteční demonstrace, se dostalo prohlášení ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, že neprodlouží zmrazení platů ústavních činitelů pro rok 2023. Aktuálně jsou jejich platy zmraženy na úrovni roku 2020. Ministr Jurečka navíc navrhuje, aby se platy zvýšily i komunálním politikům, ti ale nejsou placeni ze státního rozpočtu, jejich platy se hradí z obecních rozpočtů. Dlouhodobým problémem je nešťastné spojení rozhodování o výši platů vrcholných politiků s platy soudců a státních zástupců. U Ústavního soudu leží v tento okamžik několik žalob ze strany soudců na jejich zmražené platy v době rekordní inflace. Řešením by bylo oddělit rozhodování o platech vrcholných politiků od platů zmíněných zástupců justice. Je ale fair zmínit, že poměr platů

vrcholných politiků a průměrné mzdy se nijak nezvyšuje. I pokud dojde k 1. lednu 2023 ke zmíněnému navýšení platů, ty se stále budou pohybovat na úrovni cca 2,5 násobku průměrné mzdy, což je dlouhodobý jev. Někteří politici sami navrhují, aby si o výši platů nerozhodovali oni sami. Nicméně tvrzení a přístup k hlasování o této problematice samozřejmě mohou být dvě zcela odlišné věci…

Přímé kontrakty s Ruskem na dodávky plynu

V prvé řadě je potřeba zmínit, že smlouvy na dodávky plynu nejsou uzavírány na „státní“ úrovni s Ruskem jako takovým, ale mezi konkrétním dodavatelem a odběratelem, v českých podmínkách tedy např. mezi ČEZem a Gazpromem. Ale proč by ruský dodavatel měl domluvené podmínky kontraktu dodržet, když obdobné smlouvy v posledních měsících opakovaně porušil? Jde např. o požadavek na změnu měny, ve které jsou platby za plyn hrazeny, z amerických dolarů na ruské rubly. Když s touto změnou na jaře nesouhlasilo Polsko a Bulharsko, o smluvené dodávky plynu z Ruska uvedené země přišly. Měna, ve které má být platba uhrazena, je jedna ze základních podmínek kontraktu a ruská strana tak požadavkem na platby v rublech uzavřené kontrakty porušila. Dalším příkladem porušení kontraktu ze strany Gazpromu je smlouva na dodávky plynu s ČEZem, kdy k nám již řadu měsíců, uzavřenému kontraktu navzdory, z východu žádný plyn neteče. Opravdu někdo může upřímně věřit tomu, že by se Rusko (resp. Gazprom) začalo najednou chovat jinak?

Privatizace Škoda Auto

V pátek jsme se také na demonstraci od jednoho z vystupujících dozvěděli, jak je skandální, že tuzemské „rodinné stříbro“ v podobě Škody Auto dnes není v českých rukách. Pokud by mladoboleslavská „škodovka“ nebyla v roce 1991 zprivatizována koncernem Volkswagen (event. někým jiným, protože např. tehdejší prezident Václav Havel prosazoval značku Renault), pravděpodobně by dnes již neexistovala. Jednoduše z toho důvodu, že na začátku 90. let nebyly v Československu natolik kapitálově silné subjekty, aby mohly zafinancovat tolik potřebnou modernizaci celého podniku. Bez ní by několik dalších let Škoda Auto fungovat dokázala, ale postupně by ztrácela své postavení tím, že k nám již bylo možné dovážet moderní osobní automobily ze západní Evropy. Volkswagen se podpisem smlouvy s československým státem zavázal postavit novou motorárnu v Mladé Boleslavi, a především na účet nové vzniklé akciové společnosti převést 11 mld. tehdejších korun. Odborníci se dnes shodují v tom, že Škoda Auto byla dost možná nejlepším příkladem úspěšné privatizace v tehdejším Československu. Nejen tím, že dodnes je společnost významným zaměstnavatelem ve středočeském a libereckém kraji nebo že Škoda Auto také dlouhodobě figuruje na špičce nejprestižnějších zaměstnavatelů v celé České republice. Je také důležité zmínit, že tato úspěšná privatizace k nám přivedla celou řadu dalších zahraničních investorů.