Demografická krize Ruska

Počet obyvatel Ruska postupně klesá kvůli pandemii Covid-19 a válce na Ukrajině. Nyní již klesá i příliv pracovních sil z východu. Jaké jsou dopady na ruský trh práce?

Na konci roku 2023 žilo v Rusku 146,2 milionu lidí. Bez obyvatelstva žijícího na Krymu, který byl anektován v roce 2014, by činil počet obyvatel Ruska v loňském roce přibližně 144 milionů. Nejvyššího počtu obyvatel Rusko dosáhlo v roce 1993, kdy činil přibližně 149 mil. osob.

Přirozený přírůstek obyvatelstva Ruské federace je od roku 2000 záporný nebo přinejlepším stabilní, což znamená, že celkový počet úmrtí dlouhodobě převyšuje počet narozených. V loňském roce v Rusku přišlo na svět pouze 1,27 milionu dětí, což je nejnižší počet od roku 2000. Pokles porodnosti je opakováním masivního propadu v 90. letech 20. století po rozpadu Sovětského svazu. Zásadní problém je, že skupina „mladých dospělých“ ve věkovém rozmezí 25 až 30 let je aktuálně o 5 milionů menší než před deseti lety!

Úmrtnost se v průběhu posledních dvou desetiletí snižovala, zatímco očekávaná délka života Rusů se prodloužila (ale ne tolik, aby vykompenzovala klesající počet narozených). Počet zemřelých v loňském roce převýšil počet narozených přibližně o 440 000. V roce 2021 došlo k výraznému nárůstu úmrtnosti v důsledku pandemie Covid-19. V té době počet úmrtí převyšoval počet narozených přibližně o 1 mil. Stejně jako v mnoha jiných zemích i v Rusku dochází ke stárnutí populace. Nejnovější populační prognóza Ruského statistického úřadu (Rosstat) očekává, že podíl obyvatelstva v důchodovém věku vzroste ze současných 24 % na přibližně 27 % ve 40. letech 20. století.

Aby Rusko vyrovnalo úbytek obyvatelstva, musí zvýšit příliv přistěhovalců a migrujících pracovníků. Po ruské invazi na Ukrajinu se ale počet nových migrantů snížil v důsledku obav z dalších mobilizačních kol v Rusku a také zlepšujících se hospodářských podmínek v zemích, které tradičně poskytovaly Rusku pracovní sílu, jde především o země střední Asie a Zakavkazska. Podle nejpravděpodobnějšího demografického scénáře Rosstatu by se čistá migrace do Ruska v příštích dvou desetiletích oproti současné úrovni v zásadě neměla nijak výrazně měnit.

Válka, kterou Rusko na Ukrajině vede, má celou řadu negativních dopadů. Jedním ze zásadních je dopad na ruský trh práce. Demografická struktura Ruska se 90. letech výrazně změnila v důsledku prudkého poklesu porodnosti. S touto relativně menší skupinou lidí, která je nyní v aktivním pracovním procesu, a s přechodem na válečnou ekonomiku, se objevil značný nedostatek pracovních sil. Současná napjatá situace se na trhu práce dobře odráží ve zvýšené průměrné mzdě (v listopadu 2023 meziročně vzrostla o 15 %), zatímco míra nezaměstnanosti klesla na historicky nejnižší úroveň v postsovětské éře (3 % v prosinci 2023). Nejnižší nezaměstnanost je v průmyslových regionech v evropské části země. V regionech vzdálenějších od Evropy, zejména v Severokavkazském federálním okruhu a v některých regionech Sibiřského a Dálněvýchodního federálního okruhu, zůstává nezaměstnanost výrazně nad celostátním průměrem. Přibližně 500 000 z 2,2 milionu nezaměstnaných v Rusku žije v Severokavkazském federálním okruhu. Podle údajů ruských úřadů práce činil v prosinci loňského roku počet oficiálně registrovaných nezaměstnaných v celostátním měřítku pouze asi 400 000 osob.

Napjatá situace na ruském trhu práce se odráží v loňském zvýšení participace obyvatel Ruska na 63 % (což je mnohem více než před pandemií). Podíl pracovníků na částečný úvazek se v roce 2023 na celkové pracovní síle snížil na rekordně nízkou úroveň. Současná ruská ekonomika nemá žádné dodatečné rezervy pracovních sil ani dodatečné rezervy pracovníků, které by mohla využít. V důsledku toho tempo růstu produkce už zřejmě dosáhlo svého vrcholu, protože firmy nemají „kde brát“. Prudký růst mezd, zejména ve výrobních odvětvích souvisejících s válkou, také zvýšil inflační tlaky v ruské ekonomice. Pokud pomineme země s tradičně vysokou inflací jako Turecko a Argentina, je aktuální ruská spotřebitelská inflace s únorovou hodnotou 7,7 % nejvyšší ze všech zemí G20. V rámci evropského srovnání je, s výjimkou již zmíněného Turecka, aktuální ruská inflace vůbec nejvyšší.

Údaje o ruské imigraci a emigraci jsou ale velmi zkreslené. Ruští občané, kteří opouštějí zemi, jen zřídka informují místní úředníky o svém novém bydlišti v zahraničí. Stejně tak se automaticky předpokládá, že zemi opustily např. zahraniční pracovníci s prošlým povolením k pobytu, i když ve skutečnosti tyto osoby nemusí vždy zemi opustit. Podle několika odhadů opustilo zemi také zhruba 900 000 osob v důsledku války na Ukrajině a mobilizace záloh. Téměř všechny tyto osoby mohou zůstat v evidenci Ruska.

Data o tom, kolik lidí Rusko po začátku války opustilo, se liší. Podle některých odhadů v loňském roce ze země odejít 550 až 800 tisíc občanů. Ale např. analytici ruské banky Alfa Bank odhadli počet emigrantů z Ruska na přibližně jeden milion osob. Jedním z důvodů, proč prezident Putin váhá s další mobilizací, může být i obava z toho, že Rusko nebude schopné zabránit další migrační vlně ze země.