Dle MMF může Rusko letos čekat ekonomický růst o 3,2 %. Je to ale reálné? 1. část

Na čem Mezinárodní měnový fond staví svou pozitivní předpověď vývoje růstu ruské ekonomiky? Je uvedená hodnota reálná?

Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) by ruská ekonomika měla letos růst rychleji než všechny vyspělé ekonomiky. MMF ve svém výhledu světové ekonomiky uvádí, že Rusko v roce 2024 poroste o 3,2 %, což překonává i předpokládané tempo růstu USA (2,7 %). O Velké Británii (0,5 %), Německu (0,2 %) nebo Francie (0,7 %) ani nemluvě.

Rusko tvrdí, že západní sankce vůči jeho důležitým průmyslovým odvětvím ho učinily soběstačnějším a že domácí spotřeba a domácí investice zůstávají odolné. Mezitím mu pokračující vývoz ropy a komodit do zemí jako Indie a Čína, stejně jako údajné obcházení sankcí, umožnily udržet si solidní příjmy z jejího vývozu. Ruský vojensko-průmyslový komplex se během války také výrazně rozšířil, protože výdaje na obranu a vojenská produkce prudce vzrostly. Stručně řečeno se ruská ekonomika stala ekonomikou válečnou, kde má výroba pro potřeby armády přednost v zásadě před vším.

Na první pohled je předpověď MMF velmi nepříjemná pro západní země, které se snaží ekonomicky izolovat a potrestat Rusko za jeho invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Aktuálně je v platnosti již třináctý sankční balíček, který vstoupil v platnost v únoru tohoto roku. MMF svou předpověď růstu ruské ekonomiky staví na těchto třech pilířích:

1.    Trvající výrazné příjmy z vývozu ropy
2.    Výrazné investice státem vlastněných i soukromých subjektů

3.    Robustnost domácí spotřeby

Zkusme se na jednotlivé body podívat podrobněji a posoudit, zda je pro letošek odhadovaný meziroční růst ruské ekonomiky o 3,2 % opravdu reálný. Začněme o prvního bodu týkající se vývozu ropy. MMF ve své zprávě uvádí, že vývoz ropy se bude držet na stejné úrovni (v originále „held steady“). Ale ve srovnání s čím? Ruské příjmy z vývozu nejen ropy ale všech energetických surovin se ani zdaleka neblíží hodnotám z doby před vyvoláním války na Ukrajině.

K tomu přidejme celou řadu úspěšných ukrajinských útoků na ruskou energetickou infrastrukturu z posledních měsíců. Největšími odběrateli ruské ropy jsou Čína a Indie, když do těchto dvou zemí Rusko vyváží více než 90 % svého exportu ropy. Čína a Indie nicméně nedováží ruskou ropu za tržní cenu, ale stále s výraznou slevou. V případě cca poloviny čínského exportu a celého indického navíc nese Rusko náklady spojené s přepravou ropy po moři. 

Vzhledem k nemožnosti pojistit náklad ropy a tankery u západních pojišťovacích společností je pro Rusko nutností financovat provoz své „stínové flotily“. To není vůbec levná záležitost. K tomu navíc přidejme vývoj ceny ropy v tomto roce. V případě ropy Brent se její cena na začátku roku 2024 pohybovala u hodnoty 77 USD za barel. Během jara, kdy MMF svou zprávu vytvářel, sice cena vzrostla na 90 USD za barel, ale od té doby výrazně poklesla, aby se v polovině září „podívala“ až pod 70 USD za barel. Příjmy ruského rozpočtu jsou z cca 35 % tvořeny příjmy z prodeje ropy a plynu. I v českých sdělovacích prostředcích se je možné dočíst, že ruské příjmy z prodeje ropy rostou, ale podstatné je, v jaké měně je tento růst uváděn. Pokud v rublech, je nutné výsledek očistit o výrazný pokles hodnoty ruské měny.  Z výše uvedených důvodů se nedá příliš předpokládat, že by vývoz ropy měl Rusku v meziročním vyjádření přinést v tomto roce růst ekonomiky.

Po červnové revizi ze strany samotných ruských úřadů je pro letošní rok odhadován schodek tamního rozpočtu na cca 23 mld. USD (539 mld. CZK). Reálně to ale s největší pravděpodobností bude více než 35 mld. USD (více než 800 mld. CZK). Rusko je tak nucené „vysávat“ svůj Fond blahobytu. Ten ale není bezedný, k polovině tohoto roku klesla jeho hodnota na 143 mld. USD. Přitom na začátku ruské invaze na Ukrajině obsahoval aktiva v hodnotě cca 180 mld. USD