Dle premiéra se daně domácnostem zvyšovat nebudou… 2. část

Je reálný slib premiéra Fialy, že vláda nebude zvyšovat daně domácnostem? Proč zvýšení korporátní daně z příjmu není moc reálné a proč vláda musí nutně předložit důchodovou reformu?

Aktuálně velmi diskutované téma tzv. windfall tax problém extrémně zrychlujícího zadlužení České republiky také nevyřeší. Vláda plánuje pro příští rok v rámci navržených dočasných opatřeních získat 70 mld. CZK. Jde ale o hodně hrubý odhad, protože se nedá mimo jiné odhadnout výnos z daně uvalené na bankovní sektor. Pokud by se banky o své zisky z titulu vysokých úrokových sazeb více dělili se svými klienty, bude výnos téměř jistě menší. Některé banky i dnes, kdy je základní úroková sazba již skoro 4 měsíce nastavena na 7 %, ke zvýšení úrokových měr svých spořících účtů a termínových vkladů přistupují jen velmi váhavě. Všech šest dotčených bank se logicky bude snažit uvalené dani co nejvíce vyhnout.

Občas se objevuje myšlenka zvýšení daně z příjmu právnických osob, která je od roku 2010 stanovena na 19 %. Je pravda, že v rámci Evropské unie patří česká výše zdanění příjmů právnických osob k podprůměru. Z okolních zemí má nižší míru korporátní daně pouze Maďarsko. Zde je ale potřeba dodat důležitý fakt, že z pohledu míry zdanění práce naopak patří České republice 4. místo v celé Evropské unii. Zaměstnavatelé tak sice odvedou státu relativně méně na daních z příjmu, ale o to více musí do státního rozpočtu za své zaměstnance odvést v podobě sociálního a zdravotního pojištění. Výrazné zvýšení zdanění společností tak není příliš reálné. Česká republika by bohužel zřejmě navíc narazila na to, že je do značné míry stále „montovnou“ a celou řadu provozů by pro jejich majitele, v případě nutnosti, nebyl takový problém přestěhovat do jiné země.

Vláda se navíc musí dívat i na výdaje let příštích. Bez tolik potřebné důchodové reformy se důchodový systém po roce 2030 propadne do ročních schodků výrazně přesahující hodnotu 100 mld. CZK. O deset let později by to ale bylo již 350 mld. vzhledem k odchodu do penze početné skupiny tzv. „Husákových“ dětí. Důchodovou reformu vláda ve svém programovém prohlášení slíbila předložit do konce roku 2023. Pro představu dodejme, že výdaje na důchody tvoří zhruba čtvrtinu celkových výdajů státního rozpočtu a v příštím roce na ně „padne“ cca 480 mld. CZK. V meziročním vyjádření bude v rámci kapitoly důchodů, především díky zákonným valorizacím, vyplaceno téměř o 100 mld. CZK více než v roce 2022. Kde na to brát a nekrást? Resp. se nezadlužovat…

Již zaznělo, že v oblasti výše platů státních zaměstnanců vláda zřejmě příliš neušetří. Z pohledu celkových mzdových nákladů a efektivity se ale otvírá poměrně velký prostor v oblasti digitalizace státní správy. Sice jsme se v posledních letech dočkali Portálu občana, vzniku bankovní identity, či ePortálu České správy sociálního zabezpečení, ale jinak jsme stále vlastně na začátku. Na celou řadu úřadů je stále nutné chodit osobně a odevzdávat pro jejich potřebu opakovaně stále stejné informace, protože jednotlivé úřady spolu nedokáží data sdílet. Na přepážkách úřadů musí někdo být a předané formuláře zpracovávat. V závislosti na implementované míře digitalizace by se stát mohl snadno obejít bez několika tisíc úředníků. Digitalizaci má ve své gesci ministr místního rozvoje a vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš. Pokud pomineme oznámení o vzniku Digitální a informační agentury, tak jsme se od něj ve zmíněné oblasti nedočkali zatím v podstatě žádných informací. Nejen vzhledem k napjatému rozpočtu je tato oblast důležitá. Ivan Bartoš si zcela jistě uvědomuje, že úspěch Pirátů v dalších volbách bude do určité míry záviset na tom, jak se úkolu digitalizace zhostí.

Z výčtu možností, co by vláda musela resp. mohla udělat, vyplývá, že je v podstatě nemožné docílit vyrovnaného státní rozpočtu bez zvýšení daně z příjmu fyzických osob. Čím dříve si to bude vláda ochotna připustit a následně o nutnosti tohoto kroku přesvědčí své voliče, tím méně nás bude v budoucnu bolet opačný stav…