Dluhová brzda: německý pokus šlápnout na plyn se zataženou ruční brzdou

Německá ekonomika již několik let stagnuje. V únoru proběhnou volby do Bundestagu. Jakou ze dvou možných ekonomických cest si nová vláda v Německu vybere?

Německá ekonomika se aktuálně nachází ve stavu rozpoznání nutných strukturálních změn a slabin ekonomiky a následně s hledáním řešení. Tamní ekonomika se již více než čtyři roky nachází ve faktické stagnaci, průmyslová výroba je stále zhruba 10 % pod úrovní před pandemií, mezinárodní konkurenceschopnost se podstatně zhoršila a v mnoha částech hospodářství se projevuje rostoucí nedostatečné investice posledního desetiletí.

Důvod pádu německé vlády před dvěma týdny hledejme, vedle zřetelně rostoucího napětí mezi lídry koaličních partnerů, klesající podpory v regionálních volbách a průzkumech veřejného mínění, v rozdílných názorech na oživení slabé ekonomiky a také v názoru na tzv. dluhovou brzdu. Rozdílné představy o hospodářské politice proto budou s velkou pravděpodobností hrát důležitou roli v nadcházejících volbách 23. února 2025. Rozdíly se projeví především v tom, jak a kde snížit výdaje a jak financovat nebo tolik potřebné investice.

Při pohledu do budoucnosti a po nadcházejících únorových volbách je hlavní ekonomická otázka, na kterou bude muset příští vláda odpovědět, tato: jak Německo obnoví svou mezinárodní konkurenceschopnost a ekonomický růst? A odpověď zní: Německo se bude muset vydat buď „jihoevropskou“ cestou strukturálních reforem a nucených úsporných opatření, nebo cestou strukturálních reforem, investic a tím pádem poněkud volnější fiskální politiky. Třetí cesta žádná není a Německo si bude muset vybrat brzy.

V čem spočívá německá dluhová brzda (tzv. Schuldenbremse)? Šlo o politickou reakci na finanční krizi v roce 2008 a tehdy velmi prudký nárůst veřejného dluhu. Byla schválena v roce 2009, kdy německý veřejný dluh dosahoval úrovně přibližně 70 % HDP, a začala platit v roce 2010, kdy veřejný dluh dosáhl 80 % HDP. Argumenty, které stály za fiskální dluhovou brzdou, spočívaly v zakotvení udržitelných veřejných financí v německé ústavě s cílem zabránit politikům v nezodpovědných fiskálních výdajích. Důležité je, že k případné politické změně je potřeba dvoutřetinová většina v parlamentu.

Dluhová brzda omezuje roční rozpočtové schodky na 0,35 % HDP a od roku 2020 navíc zavazuje regionální vlády k vyrovnaným rozpočtům. Nedávno revidovaná evropská fiskální pravidla už nepředepisují určitý fiskální deficit, pokud má země poměr dluhu k HDP nižší než 60 %, ale místo toho se zaměří na udržitelný vývoj veřejných výdajů. Německá dluhová brzda obsahuje ustanovení o výjimkách v případě přírodních katastrof nebo vážných hospodářských krizí, která umožňují její dočasné pozastavení. Válka na Ukrajině či pandemie COVID-19 byly platnými důvody pro výjimku, ale rozpočet na rok 2025 zdaleka na všichni členové spolkové vlády chtěli opět tvořit na základě výjimky.

Byť by z debat ve veřejném prostoru člověk mohl nabýt dojmu, že Německo se snad blíží až bankrotu, opak je pravdou. Podle poslední prognózy Evropské komise se německý veřejný dluh ustálil mírně nad 60 % HDP. Německo má z větších zemí eurozóny s velkým přehledem nejnižší míru veřejného dluhu. Například Francie má v současné době poměr veřejného dluhu k HDP ve výši 115 %. Poměr výdajů v Německu v současné době dosahuje 49 % HDP, ve Francii je to 57 % HDP.

Je bezpochyby pravda, že německé veřejné finance budou v dlouhodobějším horizontu čelit zvýšenému tlaku v důsledku demografického vývoje. Stárnutí obyvatelstva bude mít negativní dopad na veřejné příjmy, protože bude méně lidí pracovat, a zároveň na vyšší veřejné výdaje, například na důchody a zdravotní péči. V odhadech Mezinárodního měnového fondu týkajících se veřejného dluhu se pozice Německa nicméně v příštích pěti letech zlepší a bude stále patřit k nejnižším v eurozóně.

Protože Německo aktuálně neroste i z toho důvodu, jak zanedbávalo investice v posledních dvaceti letech. V současné době se odhaduje, že investiční deficit v Německu činí přibližně 600 miliard eur, tedy asi 15 % HDP.

Zda bude dluhová brzda po volbách oficiálně změněna, zatím není jasné. Ale vzhledem k tomu, že oficiální změny lze provést pouze dvoutřetinovou většinou v parlamentu, bude vše záležet na výsledcích AfD a FDP, pravděpodobně jediných dvou stran, které by zůstaly ve velmi tvrdé opozici proti změnám dluhové brzdy. Podle aktuálních průzkumů by tyto dvě strany mohly dohromady získat asi 25 % hlasů, přičemž FDP ale akutně hrozí, že se do parlamentu vůbec nedostane.

Až se bude muset jakákoli příští německá vláda rozhodnout, jakým směrem se bude ekonomika ubírat v budoucnu, budou jednoduše existovat dvě možnosti: strukturální reformy a investice prostřednictvím úsporných opatření, nebo strukturální reformy prostřednictvím investic a volnější fiskální politiky. Vzhledem k relativně nízké míře zadlužení by to pro Německo nemusela být tak těžká volba.