Dokáže si zajistit Evropa své důležité suroviny?

S příchodem Aktu o kritických surovinách EU se 27 členských států snaží diverzifikovat své dodávky nerostných surovin mimo Čínu. Ale dokáže si zajistit dostatečné množství za konkurenceschopné ceny?

Tanky na hydroxid lithia v průmyslovém parku v německém Bitterfeld-Wolfen Rafinérský projekt AMG Lithium je jen prvním krokem na obtížné cestě k větší nezávislosti EU na Číně. V Bitterfeldu-Wolfenu jsou zvyklí na chemické zpracování, ale rafinerie lithia je pro toto východoněmecké město novinkou. Tak nová, že je první svého druhu v celé Evropě.

Evropská unie hledá způsoby, jak zajistit dostatek surovin pro své průmyslové potřeby. AMG Lithium si proto vybrala Bitterfeld-Wolfen, kde plánuje hrát klíčovou roli v plánu EU. Německá pobočka americké společnosti AMG Critical Materials N.V. chce postavit rafinerii na výrobu bateriového lithia, která by měla uspokojit evropský bateriový průmysl bez závislosti na čínských dodávkách tohoto nerostu.

Generální ředitel AMG Lithium Stefan Scherer řekl že společnost bude schopna do roku 2028 vyřadit čínské prostředníky ze svého dodavatelského řetězce lithia a přispěje k ambicióznímu cíli EU stát se soběstačnou v oblasti kritických surovin. Mezi ty patří lithium, fosfor a bauxit, stejně jako vzácné zeminy, například niobium, a dalších 34 prvků.

Strategie EU na snížení čínské dominance vstupuje v platnost první komplexní strategie EU v oblasti nerostů. Akt o kritických surovinách (CRMA) stanovuje jasná kritéria pro domácí kapacity v rámci strategického dodavatelského řetězce surovin. Cílem je také diverzifikovat dodávky do EU do roku 2030.

Z roční spotřeby EU musí být alespoň 10 % těženo přímo v rámci bloku. Alespoň 40 % zpracování a 15 % recyklace musí být realizováno v EU. Celkově „nesmí být více než 65 % každé strategické suroviny v kterékoli fázi zpracování získáváno z jediné třetí země“.

„Aby EU mohla geopoliticky konkurovat dalším velkým hráčům, jako jsou Čína a USA, je důležité, že regulace [CRMA] umožňuje koordinovat potřeby a požadavky různých členských států,“ řekla Melanie Müller, vedoucí pracovník německého Institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti (SWP).

Vzácné zeminy nalezené ve Švédsku: změna hry?
V současné době je veškerá poptávka EU po magnetech z vzácných zemin uspokojována čínskými vývozci. Čína dominuje na globálních trzích s kovy nejen díky těžbě, ale především díky kontrole nad zpracováním a rafinací surovin.

Mezitím EU vnímá čínskou dominanci jako hrozbu pro evropské dodavatelské řetězce a zelenou transformaci různých průmyslových odvětví.

Otázka času a peněz Aby EU zvýšila produkci nerostů z aktuálních 3 % na požadovaných 10 % do roku 2030, bude muset otevřít řadu nových těžebních lokalit. Analytik Alice Yu ze společnosti S&P Global Commodity Insights, že vývoj lithiového dolu od jeho objevení až po zahájení výroby trvá v průměru 17 let.

Stefan Scherer z AMG Lithium odhaduje, že celkové investiční náklady na výrobu hydroxidu lithného v nové továrně by se pohybovaly mezi 500 miliony až 1 miliardou eur. Scherer však uvedl, že investování do komoditních projektů je obtížné. Cena lithia například od roku 2022 klesla o 80 %.

„Lidé jsou velmi opatrní při investování do lithiových projektů, protože při současné úrovni cen je velmi těžké učinit investiční rozhodnutí,“ řekl. Společná iniciativa Francie, Itálie a Německa plánuje získat 2,5 miliardy eur na počáteční financování soukromých projektů v oblasti surovin. Odbornice na komodity Alice Yu však pochybuje, že státní peníze samy o sobě podpoří potřebné investice.

„Pokud se podíváme jen na lithium, potřebujete investici ve výši několika miliard eur, abyste splnili cíl EU pro rok 2030,“ řekla.

A co když Čína otevře svou obrovskou investiční kapsu a bude se chtít podílet na projektech v EU?„Doposud byla EU spolupracující s čínskými investicemi do kapacit na výrobu baterií v EU. Takže pokud jde o rafinaci lithia, budete chtít využít čínské odbornosti a kapitálu i v této oblasti?“ dodala Yu.