Dopady Brexitu na sektor služeb ve Velké Británii

V červnu 2016 si obyvatelé Velké Británie odhlasovali většinou 51,9 % odchod z Evropské unie a 31. ledna 2020 Velká Británie Evropskou unii opustila. Jaké jsou ekonomické dopady odchodu Velké Británie z Evropské unie se zaměřením na sektor služeb?

V rámci hodnocení ekonomických dopadů Brexitu chtěl autor článku z logických důvodů využít ekonomickou analýzu, která byla nebyla vytvořena politickou stranou, ať už donedávna vládnoucími Konzervativci, nebo kýmkoliv jiným. Autor narazil na nezávislý Úřad pro rozpočtovou odpovědnost (Office for Budget Responsibility). Úřad vznikl v roce 2010 s cílem poskytovat nezávislou analýzu veřejných financí Spojeného království. Zmíněný úřad pravidelně provádí evaluaci dopadů Brexitu na britskou ekonomiku.

Obchodní vztahy mezi Spojeným královstvím a EU po Brexitu, jak jsou stanoveny v dohodě o obchodu a spolupráci (Trade and Cooperation Agreement), která vstoupila v platnost 1. ledna 2021, sníží dle zmíněného úřadu dlouhodobou produktivitu ve Velké Británii o 4 % v porovnání se setrváním v EU. Nejde o celní překážky, protože ta nejsou v případě splnění pravidla země původu uvalována. Jde o zvýšení necelních překážek obchodu jako jsou kvóty, technické normy nebo jiné administrativní překážky.

Vývoz i dovoz budou v dlouhodobém horizontu přibližně o 15 % nižší, než kdyby Spojené království zůstalo v EU. Dopady Brexitu na růst vývozu a dovozu jsou podobné a jejich vliv na obchodní bilanci je v zásadě neutrální.

Nové obchodní dohody se zeměmi mimo EU nebudou mít podstatný dopad a případný vliv bude postupný. Je tomu tak proto, že dosud uzavřené dohody se třetími zeměmi obvykle kopírují dohody, které Spojené království již využívalo jako členský stát EU. Příkladem je komplexní dohoda o hospodářském partnerství mezi Spojeným královstvím a Japonskem, která do značné míry odráží dohodu, kterou Japonsko podepsalo s EU v roce 2019. Tato dohoda by podle odhadů mohla zvýšit britský HDP v příštích 15 letech o 0,1 %. Dalším příkladem je dohoda o volném obchodu s Austrálií, která byla jako první uzavřena se zemí, jež nemá podobnou dohodu s EU. Podle vládního odhadu hospodářského dopadu se díky ní zvýší HDP Spojeného království opět o 0,1 % za 15 let.

Jedním ze základních znaků vyspělé ekonomiky je vysoký podíl sektoru služeb na národním HDP. V případě Velké Británie sektor služeb generuje cca 80 % HDP. Ve Velké Británii má velký význam finanční sektor nejčastěji vnímaný skrze londýnské City. Na rozdíl od výměny zboží má britský sektor služeb kladné saldo. To znamená, že více služeb britské subjekty vyváží do zahraničí, než je do Velké Británie dováženo. Lze identifikovat čtyři hlavní způsoby dopadu Brexitu na sektor služeb ve Spojeném království:

1. Dle dohody o obchodu a spolupráci je nyní obchod se službami mezi Spojeným královstvím a EU obtížnější, než tomu bylo v době členství v EU, a pro podnikání v EU jsou vyžadovány nové předpisy a „papírování“. Členství v jednotném trhu nabízelo Velké Británii v oblasti liberalizace obchodu se službami mnohem více, než je typické pro dohody o volném obchodu. Během obchodních jednání o Brexitu EU jasně řekla, že nedovolí, aby si Spojené království zachovalo výhody členství v jednotném trhu, jako je přístup na trh finančních služeb, a zároveň odmítla volný pohyb osob.

2. Brexit má hluboké dopady na trh práce ve Spojeném království. Ukončení volného pohybu pracovních sil samozřejmě omezilo mobilitu mezi Spojeným královstvím a EU. Změny mají vliv na schopnost podniků se sídlem ve Spojeném království zaměstnávat občany EU a na možnost poskytovatelů služeb ze Spojeného království cestovat za prací do EU. To je důležité vzhledem k tomu, že odvětví služeb, jako je pohostinství, sociální a finanční služby, zaměstnávala značný počet občanů z členských států EU.

3. Další oblastí, v níž Brexit ovlivňuje obchod se službami mezi Spojeným královstvím a EU, jsou změny v domácí politice Spojeného království, neboť britská vláda uplatňuje nově nabytou regulační svobodu, kdy se v celé řadě oblastí již nemusí řídit pravidly „bruselských úředníků“.

4. Čtvrtý dopad vyplývá z nových dohod o volném obchodu a bilaterálních dohod, které Spojené království uzavírá s jinými zeměmi. Vláda v rámci svého programu „Globální Británie“ s oblibou zdůrazňuje obchodní příležitosti pro Spojené království mimo EU, ale výzkumy ukazují, že obchod se službami je obvykle největší s geograficky blízkými partnery, což naznačuje, že kompenzace případného ztraceného obchodu se službami s obchodem se zeměmi mimo EU bude pravděpodobně náročná.