Dramatický pád turecké liry: katastrofa pro stát a zázrak pro turismus
Turecká lira se dostává na své historické minimum. Turecká ekonomika se potýká nejen s rostoucí inflací, ale i velkými dluhy.
Měna v Turecku si od 19. století prošla mnoha fázemi. Přes prvotní osmanskou liru zavedenou v roce 1844, která měla odkazovat na starověkou římskou jednotku hmotnosti libra, se Turecko dostalo na první tureckou liru v roce 1923. Byl na ní vyobrazen prezident Mustafa Kemal Ataturk a byla platná až do roku 2005. Od tohoto roku pak můžeme mluvit o současné turecké liře.
O pomalém úpadku turecké měny by se dalo hovořit od roku 2013, kdy se její kurz k dolaru začal pomalu snižovat. Od této doby se Turecko nachází ve velmi turbulentním období, které bylo poznamenáno politickými i ekonomickými šoky. Dle rektora istanbulské univerzity se diplomatické chyby a vnitřní politika automaticky promítly do reakcí akciového trhu a úrokových sazeb.
Na konci roku 2021 se prezident Erdogan rozhodl pro snížení úrokových sazeb, což mělo pomoci ekonomice i rostoucí inflaci. Tento přístup byl a stále je značně v rozporu s konvenčními ekonomickými postupy, kde se ke snížení inflace používá vyšších úrokových sazeb. Tomuto kroku se finanční instituce snažily bránit, což vedlo k vyhození prezidenta centrální banky. Navzdory nesouhlasu mnoha předních ekonomů a politických činitelů pokračoval prezident Erdogan ve své nekonvenční politice, což vedlo k dalšímu poklesu liry a zvýšení inflace.
Turecká ekonomika se dnes nachází na okraji propasti. Krize zasáhla obchodníky, továrny i zemědělce po celé zemi. Z průzkumu Yöneylem Social Research Centre cca dvě třetiny lidí v Turecku potýkají s problémem, jak zaplatit za jídlo a pokrýt nájem, což podněcuje nárůst duševních chorob a dluhů. Devalvace měny jde pak ruku v ruce s inflací, která dle statistik dosáhla nejvyšší hodnoty v roce 2022, a to cca 85%.
Část ekonomiky ovšem touto situací získala. I když jsou ceny v Turecku kvůli inflaci stále vyšší, pád měny způsobuje, že pro turisty se stává stále vyhledávanější destinací. Pro příklad uveďme, že jeden americký dolar měl hodnotu v roce 2021 cca 8 lir, v roce 2022 se pak jeho hodnota téměř zdvojnásobila na 18 lir. Navzdory neklidné ekonomické a politické situaci je však Turecko stále jednou z nejoblíbenějších dovolenkových destinací. Pro většinu turistů zde budou velmi levné nákupy suvenýrů, potravin, či služeb a naproti tomu můžeme očekávat nárůst pracovních míst pro zdejší obyvatele v tomto odvětví.
I přes všechny snahy vládní experti odhadují další pád liry a návrat k původní hodnotě před rokem 2014 je velmi nereálný. Pro další vývoj liry byly klíčové i nedávné volby, kdy došlo ke znovuzvolení prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
I přes obavy, že tímto bude pád liry pokračovat však dochází ke změnám. Po volbách byl jmenován nový ministr financí Merrill Lynch, který prohlásil, že změna ekonomiky v Turecku je nevyhnutelná a musí se vrátit na racionální půdu s konvenčními přístupy. Po jmenování nového guvernéra centrální banky došlo v červnu 2023 k opětovnému zvýšení úrokových sazeb z 8,5 % na 15 %, avšak pád liry stále pokračuje až k dnešním 26,15 USDTRY. Guvernér prohlásil, že k zastavení inflace bude nutné další zvýšení sazeb. Budoucnost je tedy pro tureckou liru značně nejistá a jen čas ukáže, zda bude nová měnová politika úspěšná.
redaktorka: Elena Salfická
Vystudovala obor Ekonomika a management na Univerzitě Pardubice. Zajímá se o investování a zahraniční politiku. Kromě publikací textů na edevizy.cz působí i jako produktový editor.