ECB opět možná snižuje úrokové sazby

Evropská centrální banka (ECB) plánuje ve čtvrtek snížit svou depozitní sazbu o 25 bazických bodů na 3 %. Tento krok, který je již třetím snížením v řadě, má za cíl podpořit ekonomiku eurozóny, jež čelí zpomalujícímu růstu a snižujícímu se inflačnímu tlaku. Očekává se, že nižší sazby přispějí ke zlepšení podmínek pro úvěrování, podpoří domácí spotřebu a posílí export prostřednictvím oslabení eura. Přesto existují obavy, že geopolitická rizika a externí faktory mohou omezit efektivitu tohoto opatření.

Snížení o 25 bazických bodů tento týden pravděpodobně nebude posledním. Podle ekonomů a analytiků bude ECB pokračovat v cyklu postupného snižování sazeb i v roce 2025. Bank of America předpokládá, že depozitní sazba by mohla klesnout až na 1,5 % do září 2025. Podobně vidí situaci i Danske Bank, která očekává, že ECB bude snižovat sazby na každém zasedání, dokud nedosáhne této úrovně. Goldman Sachs předpovídá, že sazba by mohla dosáhnout 1,75 % do poloviny roku 2025.

Hlavním důvodem těchto kroků je podpora ekonomiky, která podle odhadů poroste pod svým dlouhodobým trendem. Prezidentka ECB Christine Lagardeová pravděpodobně naznačí další snížení již na lednovém zasedání.

Inflace v eurozóně postupně zpomaluje, což zvyšuje pravděpodobnost dalšího uvolňování měnové politiky. ECB představí nové ekonomické projekce, které by mohly naznačit budoucí směřování. Analytici z ABN Amro očekávají, že odhady inflace pro rok 2025 budou revidovány směrem dolů, možná na 2 %. Tento vývoj posiluje argumenty pro další snižování sazeb, zejména pokud riziko vyšší inflace zůstane minimálni.

Očekává se, že pokračující uvolňování měnové politiky vyvolá tlak na oslabení eura. To by mohlo pomoci exportně orientovaným odvětvím, jako je automobilový průmysl, strojírenství nebo chemický sektor. Slabší euro zlevní evropské výrobky na globálním trhu, což může zvýšit konkurenceschopnost.

Na druhou stranu oslabení měny může zvýšit náklady na dovoz, zejména energií a surovin. Tento faktor by mohl částečně ztlumit pozitivní dopady nižších úrokových sazeb, zejména u firem závislých na importovaných komponentech.
Kromě ekonomických výzev čelí eurozóna také řadě geopolitických rizik, včetně konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě, nebo hrozby obnovení obchodních sporů se Spojenými státy. Tyto faktory mohou brzdit investice a omezovat účinnost měnové politiky.

Navzdory snaze ECB o oživení ekonomiky zůstává otázkou, zda firmy a domácnosti zareagují na levnější úvěry dostatečně rychle. Obnova poptávky tak může být pomalejší, než banka očekává.
Pokračující snižování úrokových sazeb bude klíčovým nástrojem ECB pro podporu ekonomiky v nadcházejících měsících. Nicméně úspěch těchto opatření bude záviset na reakci trhů, spotřebitelů a firem. Pokud se podaří omezit dopady geopolitických rizik a podpořit investice, může měnové uvolňování přinést očekávané výsledky. Tento proces však nebude okamžitý a vyžaduje pečlivé sledování možných nežádoucích dopadů, jako je zvyšování zadlužení vlád nebo riziko přehřátí některých sektorů ekonomiky.