ECB plánuje snížení sazeb

Evropská centrální banka (ECB) se chystá na svém zasedání 6. června snížit úrokové sazby o 25 bazických bodů. To znamená, že hlavní refinanční sazba klesne na 4,25 %, maržová zápůjční sazba na 4,50 % a depozitní sazba na 3,75 %.

Poslední snížení hlavní refinanční sazby a maržové zápůjční sazby proběhlo v březnu 2016, zatímco depozitní sazba byla naposledy snížena v září 2019. Celkový nárůst úrokových sazeb o 450 bazických bodů mezi červencem 2022 a zářím 2023 pomohl snížit míru inflace v eurozóně z vrcholu 10,6 % v říjnu 2022 na 2,6 % v květnu 2024.

Prezidentka ECB Christine Lagardeová již v březnu naznačila, že do června bude k dispozici více dat a jasnosti ohledně dalšího postupu. Nyní, když inflace výrazně poklesla, je ECB připravena na první snížení sazeb za několik let.

Podle nejnovějších projekcí ECB z března 2024 se průměrná inflace očekává na úrovni 2 % v roce 2025 a 1,9 % v roce 2026. Jádrová inflace, která nezahrnuje ceny energie a potravin, by měla dosáhnout 2,1 % v roce 2025 a 2,0 % v roce 2026. I přes nedávný nárůst inflace v květnu na 2,6 % z očekávaných 2,5 % se očekává pokračující klesající trend.

Ekonomický růst v eurozóně zpomalil kvůli rostoucím nákladům na půjčky. V prvním čtvrtletí roku 2024 se ekonomika rozrostla o 0,3 %, zatímco předchozí dva čtvrtletí byla zaznamenána kontrakce o 0,1 %. Druhé čtvrtletí roku 2023 zaznamenalo mírný růst o 0,1 %, zatímco první čtvrtletí roku 2023 a poslední čtvrtletí roku 2022 stagnovaly.

Ačkoli se v červnu očekává snížení sazeb, nedávné výroky představitelů ECB naznačují, že banka nechce předem přislíbit další snižování. Další snížení sazeb v červenci tedy zůstává nejisté, protože ECB chce zachovat flexibilitu a nadále sledovat ekonomická data.

Trhy momentálně předpokládají snížení sazeb o 43 bazických bodů do září a přibližně o 60 bazických bodů do konce roku. To znamená, že očekávání se pohybují mezi dvěma až třemi sníženími sazeb v roce 2024.

ECB stojí před výzvou, jak vyvážit rizika spojená s příliš rychlým a výrazným snížením sazeb proti rizikům spojeným s příliš pomalým snižováním. Příliš rychlé uvolnění měnové politiky by mohlo podpořit spotřebitelskou poptávku a investice, ale také by mohlo znovu zvýšit inflační tlaky, než bude dosaženo cílové inflace 2 %.

Na druhé straně, pokud ECB udrží restriktivní měnovou politiku příliš dlouho a sníží sazby méně, než trh očekává, hrozí, že zpomalí ekonomický růst v eurozóně a zvýší rozdíl mezi ekonomikou eurozóny a USA.

Je pravděpodobné, že ECB zvolí kompromisní přístup, oznámí snížení sazeb v červnu a bude se řídit přístupem založeným na datech a rozhodnutích na jednotlivých zasedáních pro další úpravy. Prezidentka Lagardeová pravděpodobně znovu zdůrazní, že v červenci bude k dispozici více informací, aby bylo možné učinit další rozhodnutí, s ještě větší jasností očekávanou do září.
Předpokládané snížení úrokových sazeb v červnu představuje klíčový moment pro budoucnost měnové politiky v eurozóně. ECB se nachází v citlivé situaci, kde musí pečlivě vyvažovat mezi podporou ekonomického růstu a kontrolou inflace. Jakékoli další kroky budou muset být prováděny s ohledem na měnící se globální ekonomické podmínky, zejména s ohledem na geopolitické faktory a dynamiku na trzích s energií. Bude zásadní sledovat, jak se ekonomické indikátory budou vyvíjet v následujících měsících, a zda ECB bude muset přehodnotit svůj přístup. Střednědobé až dlouhodobé cíle ECB zůstanou zaměřeny na stabilizaci cen a podporu udržitelného ekonomického růstu, což bude vyžadovat neustálé přizpůsobování politiky v reakci na nové výzvy a příležitosti.