ECB ponechá sazby nezměněné na úrovni 4,25 %

Evropská centrální banka se po červnovém snížení úrokových sazeb chystá ponechat sazby beze změny na červencovém zasedání, zatímco bude vyčkávat na zářijové ekonomické projekce. Očekává se, že k tomuto kroku přispějí i současné makroekonomické podmínky a absence významných změn v datech od června. Zatímco někteří členové rady guvernérů podporují další snížení sazeb, jiní varují před příliš rychlým uvolňováním měnové politiky.

Poslední zpráva o inflaci ukázala mírný pokles celkové roční míry inflace z 2,6 % v květnu na 2,5 % v červnu. Jádrová inflace, která nezahrnuje energii a potraviny, však zůstala stabilní na 2,9 %. Inflace služeb také zůstala vysoká na 4,1 % meziročně, což naznačuje, že v roce 2024 zatím nedochází k žádnému zmírnění.

Analytici očekávají, že ECB letos sníží úrokové sazby ještě dvakrát, a to v září a prosinci. Carsten Brzeski, šéf makroekonomických analýz v ING Group, uvedl, že na čtvrteční tiskové konferenci neočekává větší jasnost ohledně výhledu ECB. Hlavním cílem bude podle něj klidný začátek prázdnin a vyhnutí se rozkolísání trhů během léta.

Podle ING by první snížení sazeb Fedem v září před zasedáním ECB a oslabující výhled růstu mohly upevnit zářijové snížení sazeb v následujících týdnech. BNP Paribas očekává, že tisková zpráva ECB naznačí významný pokrok v boji proti inflaci, ale zároveň přizná, že domácí cenové tlaky zůstávají silné. Předpovídají snížení sazeb o 25 bazických bodů jak v září, tak v prosinci, přičemž depozitní sazba dosáhne 2,50 % v roce 2025.

UniCredit argumentuje, že ECB pravděpodobně neprovede dvě po sobě jdoucí snížení sazeb kvůli setrvačné inflaci v sektoru služeb, růstu mezd a odolnému trhu práce. Domnívají se, že úrokové sazby zůstanou restriktivní, dokud nedosáhnou kolem 3 %. Podle této italské banky se očekává, že ECB letos provede ještě dvě snížení, následovaná čtvrtletními sníženími o 25 bazických bodů v roce 2025.

Prezidentka ECB Christine Lagarde na výročním fóru ECB o centrálním bankovnictví v Sintra tento měsíc uvedla, že eurozóna je „velmi pokročilá“ na cestě k dezinflačnímu cíli. "Nacházíme se v tom pomalém oživení, které nastalo v prvním čtvrtletí a které doufáme, že bude pokračovat, ale vše je zatíženo nejistotou a velkými otazníky ohledně budoucnosti," dodala.

Bill Diviney, senior ekonom eurozóny v ABN Amro, uvedl, že prohlášení prezidentky Lagardeové by mělo ponechat otevřené dveře pro snížení sazeb v září, i když s jemnějším signalizováním než před červnovým snížením. Očekávají, že ECB sníží sazby v září, pokud údaje o mzdách a inflaci neukáží žádné významné překvapení směrem nahoru.

V posledních týdnech se také objevily rozdílné názory mezi členy Rady guvernérů ECB ohledně budoucí politiky snižování sazeb. Někteří, jako guvernér Centrální banky Irska Gabriel Makhlouf a slovensky guvernér Peter Kažimír, upřednostňují snížení sazeb. Na druhé straně guvernéři Bank of Greece Yannis Stournaras, Bank of Portugal Mario Centeno a Bank of Finland Olli Rehn obhajují dvě snížení sazeb do konce roku.

Guvernér Rakouské centrální banky Robert Holzmann, varovali před příliš rychlým uvolňováním měnové politiky. Holzmann tento měsíc uvedl: "Můj pocit je, že pohyb příliš brzy vytváří větší rizika než pohyb příliš pozdě," a dodal, že věří, že přetrvávání inflace je podceňováno. Guvernér Centrální banky Lotyšska Martins Kazaks zdůraznil důležitost přístupu závislého na datech a navrhl, že není potřeba spěchat se snižováním úrokových sazeb, což odráží opatrný postoj některých členů Rady guvernérů ECB.