ECB vyzývá k opatrnosti ohledně snižování úrokových sazeb

Evropská centrální banka (ECB) vyzývá k opatrnosti ohledně možného snižování úrokových sazeb, a to zejména kvůli přetrvávající nejistotě týkající se inflace. S blížícím se klíčovým zasedáním, které se uskuteční 12. září, ECB zaujala přístup, který klade důraz na flexibilitu a pečlivé vyhodnocení nadcházejících ekonomických dat. Tento přístup naznačuje, že by trh neměl automaticky předpokládat snížení úrokových sazeb, i když to mnoho investorů očekává.

Zápis z měnově politického jednání ECB, které se konalo 17.–18. července 2024, detailně popisuje tuto opatrnost. Členové Rady guvernérů vyjádřili obavy z předčasných závazků týkajících se dalšího směřování úrokových sazeb, což odráží jejich uvědomění si obecné nejistoty ohledně tempa, kterým se inflace vrátí na cílovou úroveň. V tomto kontextu považuje ECB za nezbytné udržet flexibilitu a otevřenost pro další rozhodování, aby byla schopna adekvátně reagovat na vývoj ekonomické situace.

Tato obezřetnost ECB je zdůrazněna i v tom, že postupné přizpůsobování politiky by umožnilo lépe reagovat, pokud by se ukázalo, že inflace je trvalejší, než se očekávalo. Zápis také poukazuje na shodu Rady guvernérů v tom, že je důležité neuspěchat rozhodnutí a počkat na další ekonomická data, která potvrdí, zda je skutečně na dobré cestě k dosažení dezinflace. Klíčové však je, že závislost na datech by neměla vést k nadměrnému zaměření na jednotlivé ukazatele, ale spíše k celkovému hodnocení ekonomické situace.

ECB si také všímá, že inflace se ukazuje být odolnější, než se původně předpokládalo, a to i přes slabší výkony některých ekonomických ukazatelů. Zápis zmiňuje, že krátkodobý výhled se stal poněkud stagflačním, což znamená, že rizika růstu jsou nyní více nakloněna směrem dolů. Navzdory těmto výzvám však trh práce vykazuje značnou odolnost, kdy míra nezaměstnanosti zůstává na úrovni 6,4 %, což je nejnižší hodnota od zavedení eura. Tento fakt posiluje očekávání, že by ekonomika eurozóny mohla zažít měkké přistání, tedy mírné zpomalení růstu bez vážného poklesu.

Politická nejistota a fiskální politika byly dalšími významnými tématy, které ECB zmiňovala. Členové Rady guvernérů vyjádřili obavy, že politické změny a výměny vlád v některých členských státech eurozóny by mohly vést k menší fiskální konsolidaci, než se původně očekávalo. To by mohlo mít dopad na celkovou stabilitu ekonomiky, zejména v kontextu snah o dosažení cílové inflace.

Inflace se podle odhadů bude držet na současných úrovních po zbytek tohoto roku, a to částečně díky základním efektům spojeným s cenami energií. Postupný pokles inflace by měl nastat až ve druhé polovině příštího roku, kdy se očekává, že se inflace začne stabilizovat kolem cílové úrovně 2 % do roku 2026. Přetrvávající inflace v sektoru služeb, která se pohybuje kolem 4 % od konce roku 2023, zůstává klíčovým faktorem, který formuje celkový inflační výhled. Jádrová inflace, která rovněž vykazuje značnou odolnost, představuje další výzvu pro měnovou politiku ECB.

Reakce trhů na zveřejnění zápisu ECB byly smíšené. Euro se udrželo na stabilní úrovni vůči dolaru, přičemž se obchodovalo za 1,1130 USD ve 14:00 středoevropského času. Tato hodnota je blízko třináctiměsíčního maxima dosaženého během středečního obchodování, které zaznamenalo čtvrtý den růstu v řadě. Akcie v eurozóně měly ve čtvrtek poměrně klidnou seanci, kdy širší index Euro Stoxx 50 vzrostl o 0,2 %. Mezi největšími zisky se umístily akcie Deutsche Bank, které vzrostly o 3,1 %, a Inditex, který zaznamenal růst o 1,8 %. Španělský index IBEX 35 se vedl nadprůměrně s růstem o 0,8 %, zatímco DAX a CAC 40 si připsaly 0,2 %. Naopak italský FTSE MIB zůstal nezměněný.