Ekonomický dopad olympijských her v Paříži

V pátek začínají v Paříži 33. olympijské hry. S jakým rozpočtem organizátoři pracují a jak si stojí s jeho dodržením ve srovnání s předešlými „olympiádami“? Vyplatí se pořádání her s ohledem na národní ekonomiku?

15. dubna, rovných 100 dní před zahájením her, prezident Emmanuel Macron řekl televizi BFMTV/RMC, že Francie investovala dvě miliardy eur z veřejných prostředků na vybudování zázemí potřebného pro hry v podobě ubytování, kanceláří a sportovních zařízení. Tyto dvě miliardy eur už dle prezidenta Macrona vygenerovaly hodnotu více než šest miliard eur.

Oficiální rozpočet na olympijské a paralympijské hry v roce 2024 se v současné době odhaduje na 8,8 miliardy eur, což je o 15 % více, než bylo oznámeno v roce 2017, kdy Francie předložila svou nabídku. Během předchozích ročníků her se rozpočty jednotlivých organizačních výborů překračovaly až několikanásobně, takže zatím nejde o nějaké zásadní překročení. Naopak srovnání s předchozími olympijskými hrami zatím vychází pro ty pařížské relativně lichotivě.

Zdroj: Budzier and Flyvbjerg, “The Oxford Olympics Study 2024: Are Cost and Cost Overrun at the Games Coming Down? 

https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=4849892

Ve zprávě o olympijských hrách zveřejněné v červenci 2023 Účetní dvůr olympijského výboru vysvětlil, že „nárůst výdajů pařížské olympiády ve srovnání s nabídkou je částečně důsledkem inflace, která byla mnohem vyšší, než se předpokládalo. Dvě třetiny tohoto nárůstu však nejsou důsledkem odklonu vedení nebo neuvážených změn projektu, ale zjevného podcenění nabídkového rozpočtu.“ To už příliš lichotivě nezní.

Podle posledních údajů má Organizační výbor her k dispozici 4,4 miliardy eur na přivítání sportovců a organizaci soutěží, z toho 97 % ze soukromých zdrojů. Dalších 4,4 miliardy eur, z toho 50 % z veřejných zdrojů, dostává také SOLIDEO (Société de Livraison des Ouvrages Olympiques), která je zodpovědná za dohled nad výstavbou a rekonstrukcí sportovní i nesportovní infrastruktury.

Celkově se očekává, že rozpočet celých her bude činit něco přes 10 miliard eur, což je 0,4 % francouzského HDP, v případě olympijských her v Londýně v roce 2012 šlo o podobné procento. Ve Francii se po dobu konání soutěží očekává více než 15 milionů návštěvníků, ačkoli by mohlo dojít k „efektu vytěsnění“, kdy někteří turisté odloží svou naplánovanou cestu kvůli mimořádnému „návalu“ v zemi.

Jaký celkový ekonomický dopad vlastně budou hry pro Francii mít? Podle zprávy finanční instituce ODDO-BHF bude mít dopad her „ve střednědobém horizontu pravděpodobně velmi omezený ekonomický přínos, pokud vůbec nějaký“. „Neočekává se žádný významný makroekonomický dopad,“ uvádí se ve studii, budou však existovat mikroekonomické a odvětvové dopady, například v odvětvích médií, hotelnictví, volného času, stravování, nápojů, spotřebního zboží, nemovitostí a dopravy.

I tak by ale stále mělo platit tvrzení prezidenta Macrona, že „hry by měly financovat hry“. Podle studie poradenské společnosti Asterès se očekává, že výdaje spojené s organizací her přinesou 5,3 miliardy eur na příjmech z daní a sociálního zabezpečení, což je částka, která zhruba odpovídá vynaloženým veřejným výdajům. Podle firmy se ale jedná o konzervativní odhad, který nebere v úvahu dopad soutěží na cestovní ruch a atraktivitu země z delšího pohledu. Celkově by olympijské hry mohly v létě podpořit francouzský růst, který by ve třetím čtvrtletí dosáhl 0,5 % a v následujících třech měsících by se měl snížil na 0,1 %. Je nicméně ale velmi obtížné sestavit úplný obrázek o skutečných finančních příjmech dříve, než skončí soutěže a budou provedeny nové studie.