Ekonomika Číny v roce 2025

Co čekat od druhé největší světové ekonomiky v tomto roce? Kde očekáváme stabilizaci a kde jsou aktuálně největší hrozby jejího růstu?

Investice
Po prudkém poklesu investic do nemovitostí v předchozích letech (o problémech čínského realitního trhu jsme psali např. ZDE) existuje silný předpoklad, že se stavební aktivita v roce 2025 stabilizuje. Je dobré zmínit, že počet nově zahájených staveb je nyní pouze zhruba třetinový, než byl na svém vrcholu. Vzhledem k agresivnějším fiskálním výdajům a ohlášenému rozšíření emisí speciálních státních dluhopisů se pravděpodobně stabilizují i investice místní samosprávy do infrastruktury. Soukromé investice pravděpodobně zůstanou nižší vzhledem k celkovému omezení růstu úvěrů a pokračujícím deflačním tlakům v cenách výrobců. Obchodní napětí a rostoucí protekcionismus pravděpodobně omezí nové investice do výroby v samotné Číně, i když čínské firmy mohou být aktivnější v investicích v zahraničí. Investice se v roce 2025 pravděpodobně stabilizují a pozitivně přispějí k růstu čínské ekonomiky.

Vládní spotřeba
Vládní výdaje by měly v roce 2025 přispívat k růstu více, než v uplynulém roce. Vláda přislíbila silnější fiskální impuls. Vládní výdaje by měly zvýšit také tři biliony juanů v rámci ohlášené speciální emise státních dluhopisů. Nižší úrokové sazby v rámci čínské snahy o refinancování dluhu by také měly snížit náklady na dluhovou službu místních vlád, čímž se jim uvolní peníze na jiné výdaje. Problémem nicméně zůstane slabý růst příjmů. Čínský daňový systém je silně orientován na průmyslovou výrobu, přičemž celkový rozpočet získává přibližně 60 % příjmů z daně z příjmů právnických osob a DPH. Během uplynulých 12 měsíců se celkové daňové příjmy snížily o 3,3 % (neboli 592 miliard juanů), protože deflační tlaky a slabší průmyslová výroba snížily daňové příjmy. Příjmy z prodeje půdy, které v posledních dvou a půl letech nejvíce omezovaly finance místních samospráv, se pravděpodobně stabilizují, ale zcela jistě se nevrátí na předchozí úroveň růstu. Vládní výdaje budou dohromady podporovány vyšším fiskálním deficitem, výrazným zvýšením speciálních státních dluhopisů, stabilizací prodeje půdy a snížením úrokových sazeb, ale tento příspěvek bude omezen pokračující slabostí daňových příjmů.

Spotřeba domácností

Zde má Čína jednoznačně „brzdu“ svého růstu. Základní ukazatele spotřeby domácností se nemohou zvyšovat, dokud se bude zpomalovat růst disponibilních příjmů a mezd. Nebyla oznámena žádná zásadní politická opatření, která by se tohoto týkala. Programy politické podpory se většinou zaměřují na rozšíření programů obchodních dotací na zboží dlouhodobé spotřeby. Tvůrci politik také formulují dluhové programy místních vlád jako podporu spotřeby domácností, přičemž logika spočívá v tom, že zvýšením výdajů na sociální služby budou domácnosti více utrácet. Rozsah těchto programů je jednak omezený a navíc je otázkou, zda opravdu toto zvýšení výdajů k vyššímu utrácení domácnosti přiměje. Několikaletý proces snižování zadluženosti domácností také ještě není ukončen. Domácnosti budou pravděpodobně pokračovat ve splácení zůstatků na hypotékách a kreditních kartách, což snižuje potenciál pro větší výdaje domácností.

Obchodní bilance
Výhled čínského obchodu v roce 2025 je velmi nejistý. Za prvé jsou to americká cla. Ačkoli zvolený americký prezident Donald Trump hovořil o 60% clech na veškeré čínské zboží, jejich rozsah a načasování jsou stále nejasné. Za druhé je to reakce Číny. Nejpravděpodobnější reakcí Pekingu na americká cla bude znehodnocení jüanu, což částečně vykompenzuje dopad cel. Čína může rovněž přijmout odvetná opatření v podobě vlastních cel na dovoz z USA a omezení vývozu kritických surovin. Na makroekonomické úrovni tyto kroky s měřítkem příliš nepohnou. Veškerý zemědělský dovoz, který Čína nekoupí od USA, bude pocházet od jiných obchodních partnerů a kritické vstupy představují jen nepatrný zlomek celkového čínského vývozu. Největším zdrojem nejistoty je reakce zbytku světa na případné zavedení cel. Americká cla na čínský vývoz způsobí, že čínští vývozci budou hledat trhy jinde. Pokud čínští obchodní partneři neudělají nic, objem čínského vývozu se úhrnu příliš nezmění, USA budou dovážet méně a ostatní země více. Je ale dost nepravděpodobné, že by obchodní partneři Číny nečinně přihlíželi přetrvávajícímu nadbytku čínských průmyslových kapacit v kombinaci se slabším juanem. Nicméně to pro evropské subjekty představuje riziko.