Ekonomika Pásma Gazy se kvůli válce vrátila o 19 let zpět

Konflikt na Blízkém východě negativně dopadá na ekonomiku Pásma Gazy. Současná válka vrátila tuto oblast z hospodářského pohledu zpět o několik let. Tamní obyvatelé navíc pociťovali nepříliš ideální životní podmínky už před zahájením válečného střetu, k cenově dostupným a výživným potravinám totiž měl přístup jen velmi malý počet lidí.

Válka ale ekonomické strasti Pásma Gazy ještě umocnila. Izrael tuto oblast už několik týdnů opakovaně bombarduje, řada budov v lokalitě tento nápor nevydržela. Zároveň to vypadá, že v dalších letech výraznější vzestup tamního hospodářství se nedá příliš očekávat, a to hned z několika důvodů, které nebudou mít v praxi příliš snadné řešení.

Pásmo Gazy je dlouhodobě závislé na dvou hlavních příjmech. V prvé řadě jde o zahraniční pomoc a v té druhé o přístup na izraelský pracovní trh. Zdá se ale, že druhý typ příjmu, a tedy přístup na izraelský pracovní trh, se kvůli současnému válečnému konfliktu navždy rozplynul. Rozplynout se může i obchod s Egyptem, neboť tento stát aktuálně považuje Hamás za velkou hrozbu a investice z této oblasti do Gazy taktéž neproudí.

Několik let v řadě vykazuje Pásmo Gazy jednu z nejvyšších měr nezaměstnanosti na světě. V průměru za několik posledních let přesahuje hranici 40 procent. V době aktuální války je tento problém ještě vyšší a podle odborníků se nezaměstnanost nyní blíží hranici 100 procent.

Potvrzují to i odborníci. Mezinárodní organizace práce kupříkladu analyzuje, že za poslední měsíc přišli obyvatelé Gazy o alespoň 182 tisíc pracovních míst, což je zhruba 61 procent celkové pracovní síly. Svou analýzu připravil i Rozvojový program OSN, který předpovídá, že Gaza se kvůli válce vrátí zpět o asi 16 až 19 let. Analytici ve svých předpovědích vycházejí z kvalifikovaných vzdělávacích, ekonomických i zdravotních ukazatelů.

Pásmo Gazy doplatilo na opakované válečné konflikty s Izraelem. Od roku 2008 tamní ekonomika podle Mezinárodního měnového fondu stoupla jen nepatrně. Hospodářský růst byl dokonce tak malý, že zaostává i za ekonomikou Západního břehu Jordánska.

Výhled do budoucna tak pro Pásmo Gazy není nijak dobrý. Tamní ekonomika doplácí na to, že v čele tohoto uspořádání už od roku 2006 operuje hnutí Hamás. V tomto roce se totiž Izrael oficiálně vzdal kontroly nad touto enklávou a Hamás si na tomto území vede jen dle svého uvážení. Doplatila na to mimo jiné i kvalita demokracie, neboť od roku 2006 se na území Pásma Gazy neuspořádaly žádné volby.

Přitom třeba v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století byla situace v Pásmu Gazy úplně jiná. Palestinská ekonomika těžila ze slušného přílivu zahraničního kapitálu, a to hlavně díky převodům peněz palestinských občanů, kteří v té době pracovali v Izraeli a dalších zemích, které se nacházejí v oblasti Perského zálivu.

Aktuálně v Pásmu Gazy žije jen velmi mladé obyvatelstvo. Více než 65 procent z 2,3 milionu Palestinců je mladší 24 let a žije na území, jehož rozloha se pohybuje okolo 140 kilometrů čtverečních. Odborníci k těmto osobám uvádějí, že často nevidí velkou naději na příznivou ekonomickou budoucnost.