EU a Mercosur uzavřely dohodu po desetiletích jednání

V závěru uplynulého týdne byla dokončena obchodní dohoda mezi EU a uskupením Mercosur, která může vytvořit jednu z největších zón volného obchodu na světě. Zahrnuje více než 700 milionů lidí a 20 % světového HDP. Mezi členy EU se ale objevují známky odporu. Proč by ratifikační proces mohl ještě ztroskotat?

EU a Mercosur (zahrnující Argentinu, Brazílii, Paraguay, Uruguay a od tohoto roku také Bolívii) jednají o obchodní dohodě již od roku 1999. V roce 2019 bylo sice dosaženo základní dohody, ale členové EU ji tehdy odmítli ratifikovat. V pátek se na summitu Mercosuru v Uruguayi, kterého se zúčastnila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, dohoda významně přiblížila k tomu, aby vstoupila v platnost. Obchodní dohoda sníží cla a ušetří společnostem v EU 4 miliardy EUR ročně. Obchodní dohoda předpokládá následující:

•    Snížení cel: Dohoda odstraní více než 90 % cel na zboží vyměňované mezi oběma obchodními bloky, což společnostem z EU ušetří ročně cla v hodnotě přibližně 4 miliard eur. U některých výrobků budou cla postupně rušena po delší dobu, aby měly společnosti v zemích Mercosuru dostatek času na přizpůsobení.
•    Snazší přístup na trh: Odstranění netarifních překážek, diskriminačního daňového zacházení a usnadnění obchodu se službami.

•    Udržitelnost: Ustanovení, která zajistí, že obchod nebude probíhat na úkor environmentálních a pracovních norem.

V případě schválení členskými státy a parlamentem EU by tak vznikla jedna z největších zón volného obchodu na světě. EU a pět států Mercosuru tvoří dohromady 20,2 % světového HDP, přičemž EU zaujímá lví podíl 17,4 % (Brazílie 2,1 %, Argentina 0,6 %, Uruguay 0,1 % a Paraguay a Bolívie po 0,04 %).

Z hlediska počtu obyvatel by obchodní dohoda spojila 730 milionů lidí (450 milionů v EU), což představuje přibližně 9 % světové populace. EU je druhým největším obchodním partnerem Mercosuru v oblasti zboží, hned po Číně a před Spojenými státy. Naopak Mercosur je až desátým největším obchodním partnerem EU v oblasti zboží. Očekává se, že obchodní dohoda výrazně podpoří obchod se zbožím mezi oběma regiony.

Je tu však stále háček a důvod, proč dohoda nebyla za pět let podepsána. V několika členských státech EU naráží totiž na značný odpor. Proti obchodní dohodě se otevřeně staví mimo jiné Francie a Polsko. Jedenáct dalších zemí (mmj. Německo, Španělsko nebo i Česko) nedávno vyzvalo v dopise předsedkyni Komise k urychlenému uzavření dohody. Například Německo považuje Mercosur za klíčový trh pro svůj vývoz automobilů. V současné době činí průměrné dovozní clo na automobily do Brazílie například 35 % ve srovnání s 10% dovozním clem v EU.

Potraviny a zemědělské produkty představují největší část dovozu EU z Mercosuru, přičemž celková hodnota dovozu v roce 2023 dosáhla 23 miliard eur (42 % celkového dovozu). Dohoda usnadní růst obchodu díky kombinaci větších dovozních kvót a také snížených a zrušených cel a poplatků na produkty, jako je hovězí maso, drůbež, cukr a sója. To ale vyvolává nespokojenost mezi zemědělci v EU, kteří se zabývají chovem resp. pěstováním uvedených komodit, vzhledem k tomu, že jejich protějšky z Mercosuru mohou pracovat s nižšími náklady. Jiné společnosti v potravinářském odvětví jsou více nakloněny. Buď proto, že mohou těžit z nižších vstupních nákladů, jako například výrobci cukrovinek a nealkoholických nápojů, nebo proto, že dohoda vytváří lepší přístup na trh pro evropské vývozce sýrů, piva, vína a lihovin.

Obchodní dohoda mezi EU a zeměmi Mercosuru by mohla přinést trochu „světla do tmy“ pro evropský automobilový průmysl. Současná cla ve výši až 18 % na autodíly a dokonce 35 % na automobily nejsou pro exportní nabídky příliš výhodná. Země EU vyvezly v roce 2023 do Brazílie osobní automobily v hodnotě 1,1 miliardy eur a Německo se na tomto vývozu podílelo téměř 60 %. Celkově vyvezly země EU do členských států Mercosuru vozidla a automobilové díly za téměř 5 miliard eur.

S blížícím se dokončením dohody mezi EU a Mercosurem hrozí další protesty zemědělců. Očekává se, že podpis obchodní dohody vyvolá jejich nové protesty. Tato reakce bude pramenit především z obav, že zrušení cel povede k výraznému přílivu levnějších jihoamerických zemědělských produktů, zejména hovězího masa, kde výrobky nesplňují přísné evropské normy v oblasti životního prostředí a bezpečnosti potravin.  V Polsku, Nizozemsku a Rakousku se zemědělci obávají, že dohoda povede k nekalé konkurenci, nesplní environmentální ambice EU a v některých členských státech k růstu HDP nijak nepomůže.

Pokud bude obchodní dohoda podepsána v současné podobě, bude nutné, aby ji schválil Evropský parlament i všechny národní parlamenty. Rovněž by ji muselo ratifikovat všech 27 členských států EU. Zatímco EU může jménem svých členů sjednávat obchodní dohody kvalifikovanou většinou, jakoukoli dohodu zahrnující sdílené pravomoci mezi EU a jejími členskými zeměmi musí ratifikovat každý členský stát. Páteční dohoda je tak úspěchem, ale bude nakonec také schválena?