EU stále váhá s uvalením sankcí na ruský plyn

Roční zpráva o stavu Energetické unie EU ukazuje, že Evropa stále spoléhá na Rusko při zajišťování téměř pětiny svých dovozů plynu. Evropská komise zároveň vyjadřuje obavy z pomalého přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie. Navzdory výraznému poklesu dodávek od chvíle, kdy Rusko zahájilo válku proti Ukrajině v roce 2022, Evropská unie stále závisí na Rusku v oblasti plynu.

Energetická komisařka Kadri Simsonová se k otázce sankcí na ruský plyn vyjadřovala zdrženlivě. Během prezentace zprávy uvedla, že EU je plně odhodlána dokončit fázi odstřižení od ruského plynu, ale zároveň zdůraznila, že tento proces nesmí ohrozit energetickou bezpečnost Evropy. I když spotřeba ruského plynu dramaticky klesla ze 150 miliard kubických metrů před invazí na 18 % celkového dovozu, Rusko stále zůstává druhým největším dodavatelem plynu pro EU po Norsku.
Sankce a alternativní dodávky
Když byla Simsonová dotázána na plánované sankce proti dovozu ruského plynu, zejména v souvislosti s blížícím se koncem dohody o tranzitu plynu přes Ukrajinu, uvedla, že Rusko již ztratilo svou dřívější kontrolu nad evropskými dodávkami. Podle ní se Evropa připravuje na konec dohody mezi Gazpromem a Ukrajinou, který nastane na konci roku, a že byly nalezeny alternativní dodavatelské trasy.
Evropské zásobníky plynu jsou již naplněny před zimní sezónou, což ukazuje, že Evropa se dokáže obejít bez významných ruských dodávek. Komise se také snaží zabránit tomu, aby ruský plyn, který už nepoteče přes Ukrajinu, nebyl přesměrován jinými trasami, a nadále tlačí na firmy, aby hledaly spolehlivější alternativy. Simsonová zároveň uznala, že dovoz z Ruska zůstává legální, dokud nejsou zavedeny sankce, a vybídla vlády, aby využily nových pravidel trhu s plynem, která umožňují jednostranné zákazy dovozu ruského LNG.
Potřeba urychlit přechod na obnovitelné zdroje
Zpráva rovněž upozorňuje na pomalý postup Evropy při přechodu na obnovitelné zdroje energie. Simsonová zdůraznila, že je třeba urychlit výstavbu větrných turbín, solárních panelů a dalších obnovitelných zdrojů, pokud chce EU dosáhnout svého cíle 42,5 % podílu zelené energie do roku 2030. Navzdory tomu, že obnovitelné zdroje již předčily fosilní paliva v produkci elektřiny, některé členské státy, jako například Francie, ještě nedosáhly svého cíle z roku 2020.
Evropská komise je v jednání s Paříží ohledně zpoždění v plnění závazků, ale Simsonová odmítla specifikovat, zda budou proti Francii zahájeny formální právní kroky. Zároveň podpořila zvýšení využívání smluv o nákupu energie a státem podporovaných "kontraktů na rozdíl", což bylo doporučeno i v nedávné zprávě Draghiho o konkurenceschopnosti Evropy.
Politické a tržní výzvy
Zpráva o stavu Energetické unie je ročně vydávána od roku 2015 a je součástí iniciativy, kterou zahájil tehdejší polský premiér Donald Tusk. Jejím cílem je zlepšit energetickou bezpečnost Evropy tváří v tvář ruským snahám využívat energetické zdroje jako nástroj politického tlaku. Závěrem zprávy je apel na Evropskou komisi a členské státy, aby urychlily zavádění opatření na úsporu energie, obnovitelné zdroje a elektrifikaci.
Evropa čelí neustále rostoucím výzvám v oblasti energetiky a klimatu, přičemž politický tlak na rychlou transformaci energetického sektoru sílí. Očekává se, že budou muset být zavedeny přísnější kontroly a mechanismy podpory trhu, aby bylo dosaženo ambiciózních cílů a zajištěna budoucí energetická soběstačnost EU bez závislosti na Ruské federaci.