EUDR a konec odlesňování

Globální výzva, která přesahuje Evropu. Nařízení EUDR přijaté Evropskou unií v roce 2023 se snaží řešit jeden z nejpalčivějších environmentálních problémů současnosti – odlesňování. Přestože EU zaujímá v boji proti klimatické krizi a degradaci lesních ekosystémů vůdčí roli, samotné evropské úsilí nestačí. Odlesňování je globální problém, jehož řešení vyžaduje zapojení všech klíčových hráčů na světové scéně – vlád, korporací i spotřebitelů mimo EU.

Přísné nařízení s omezeným dosahem?

EUDR ukládá firmám na evropském trhu povinnost prokazovat, že jejich produkty nepocházejí z oblastí odlesněných po roce 2020. Tento přístup zajišťuje, že Evropa již nebude podporovat destruktivní praktiky, které ničí tropické deštné pralesy a jejich biodiverzitu. Nařízení se však vztahuje pouze na produkty směřující do EU, což znamená, že odlesňování se může přesunout do jiných regionů, kde podobná regulace neplatí.

Například v Asii, Latinské Americe a Africe, kde je produkce komodit jako sója, palmový olej nebo dřevo často klíčovým ekonomickým odvětvím, může být tlak na splnění přísných podmínek příliš náročný. Malí producenti, kteří nemají přístup k moderním technologiím a transparentním systémům, mohou být z evropského trhu vytlačeni. To by mohlo vést k ekonomickým problémům v těchto regionech, přičemž poptávka po surovinách by se přesunula na méně regulované trhy v Číně nebo Indii.

Globální problém vyžaduje globální odpověď

Evropská unie sice dokazuje svou odhodlanost stát se lídrem v ochraně klimatu, ale pouze EU nezabrání celosvětovým ztrátám lesů. Podle údajů Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) je každoročně vykáceno přes 10 milionů hektarů lesa. Největší podíl na tomto procesu mají země mimo Evropu, zejména Brazílie, Indonésie a Demokratická republika Kongo. EUDR může být účinným nástrojem pro snížení odlesňování spojeného s evropským obchodem, ale bez podobných opatření v jiných částech světa nebude mít zásadní dopad na globální úroveň.

Mezinárodní spolupráce je proto klíčem. Například Iniciativa OSN pro snižování emisí z odlesňování a degradace lesů (REDD+) podporuje udržitelné lesní hospodářství v rozvojových zemích. Společné úsilí by mělo zahrnovat nejen zavádění regulace, ale i poskytování finanční a technologické pomoci zemím, které nesou největší ekologickou zátěž.

Odpovědnost korporací a spotřebitelů

Globální řetězce zásobování jsou složité, a proto musí být nejen vlády, ale i korporace hnací silou změny. Společnosti, jako je Nestlé nebo Unilever, již zavedly přísné zásady týkající se udržitelnosti a trasovatelnosti surovin. Tyto kroky ukazují, že je možné propojit ekonomickou výnosnost s odpovědným přístupem k životnímu prostředí.

Spotřebitelé rovněž hrají zásadní roli. Evropský trh je jedním z největších, a pokud evropští zákazníci budou požadovat produkty s nízkým environmentálním dopadem, mohou ovlivnit chování firem. Nicméně vzdělávání a informování veřejnosti o dopadech jejich spotřebních návyků je stále nedostatečné.

EUDR jako začátek, nikoliv cíl

Přijetí EUDR je krokem správným směrem, ale jeho dopad bude omezený, pokud nenajde odezvu v ostatních částech světa. Mezinárodní spolupráce, technologické inovace a přenastavení globálních dodavatelských řetězců jsou klíčové.

Evropa může být příkladem, ale skutečný pokrok v ochraně lesů a klimatu bude možný jen tehdy, pokud se k boji proti odlesňování připojí také velké ekonomiky a producenti z celého světa. Výzva spočívá ve vytvoření spravedlivého systému, který umožní dobrý přístup na trhy, zachová živobytí malých farmářů a současně zajistí ochranu našich nejcennějších ekosystémů.