Eurozóna jako celek by loni nemohla přijmout euro

Dluhy zemí eurozóny (země platící eurem) se za rok 2021 vyšplhaly na 95,6 % vůči HDP. Jedná se sice o mírný pokles míry zadlužení z 97,2 % za rok 2020, ale dnešní číslo je extrémně vysoké.

Jedná se navíc o jedno z maastrichtských kritérií, které země přijímající euro za vlastní měnu musí splnit. Limitní hranice veřejného dluhu vůči HDP je nepřekročitelných 60 %. Nejlépe na tom byly země EMU v roce 2006, kdy se jejich celkové zadlužení podařilo dostat na 66 %. Dá se tedy říct, že eurozóna jako celek by nemohla přijmout euro ani dnes ani nikdy ve své historii.

Některé země mají své zadlužení hluboko pod nutnými 60 %, mezi ně patří i ČR, ale většina zemí, které dnes eurem už řadu let platí by toto kritérium nesplnily. V roce 2020 se podíl celkového zadlužení těchto zemí vyhoupl na 97,2 % vlivem robustního zadlužení všech států pod tlakem pandemických opatřeních. V roce 2021 už lockdowny nebyly tak tvrdé, přesto je zadlužení obrovské.

Další dnes zveřejněný údaj je míra schodku rozpočtu EMU vůči HDP. Ten se za rok 2021 snížil na 5,1 %. Shodou okolností se jedná o další z pěti maastrichtských kritérií, které ukládá zemi závazek, že schodek rozpočtu nesmí překročit 3 % HDP. Ani v této oblasti však eurozóna jako celek dané podmínky neplní. Přesto se data lepší, protože ještě za rok 2020 byl poměr mezi schodkem rozpočtu a HDP 7,1 %. Nutno však dodat, že toto kritérium dnes neplní ani ČR právě vlivem extrémních nárůstů schodků jednotlivých státních rozpočtů v posledních letech vlád A. Babiše.