Eurozóna na pokraji dluhové krize?

Evropská centrální banka (ECB) varovala před rostoucími riziky spojenými s veřejnými dluhy v eurozóně. Ve své nejnovější zprávě o finanční stabilitě z listopadu 2024 upozorňuje na kombinaci vysokého zadlužení, slabého růstu a fiskální neukázněnosti, které společně vytvářejí podmínky pro potenciální dluhovou krizi podobnou té z minulé dekády. Podle ECB tato situace zvyšuje riziko, že fiskální problémy opět vyvolají tržní obavy ohledně udržitelnosti dluhů. K problémům přispívají také geopolitická nejistota v oblasti politiky, což může zhoršit celkovou ekonomickou stabilitu regionu. ECB zdůrazňuje, že tyto faktory společně představují významnou výzvu pro vlády zemí eurozóny, které se stále snaží vyrovnat s dopady předchozí krize a nyní čelí novým tlakům.

Rostoucí náklady na dluh dále zhoršují rizika pro finanční stabilitu. Éra levného financování skončila a státní dluhy jsou nyní refinancovány za výrazně vyšší úrokové sazby, což zvyšuje náklady na jejich obsluhu. To je obzvláště problematické pro země s vysokým zadlužením, které mají omezený fiskální prostor. Energetické dotace a další výdaje spojené s řešením globálních narušení navíc dále zatěžují rozpočty. Místopředseda ECB Luis de Guindos varoval, že i přes nedávné snížení poměru dluhu k HDP přetrvávají fiskální problémy v několika zemích eurozóny. Strukturální problémy, jako je slabý potenciální růst, pouze zvyšují zranitelnost těchto států vůči tržním šokům.

Údaje o dluzích jasně ukazují na přetrvávající nerovnováhu mezi členskými státy eurozóny, což podtrhuje její křehkost. Zatímco průměrný poměr dluhu k HDP v eurozóně činí 88,1 %, mezi jednotlivými státy jsou značné rozdíly. Nejvíce zadlužené země, jako je Řecko, Itálie a Francie, mají hodnoty 163,6 %, 137 % a 112,2 %. Naopak fiskálně disciplinované státy, jako Německo a Nizozemsko, vykazují mnohem nižší hodnoty na úrovni 61,9 % a 43,2 %. Prognózy Mezinárodního měnového fondu naznačují, že do roku 2029 se situace v některých velkých ekonomikách eurozóny ještě zhorší. Například poměr dluhu Francie k HDP by měl vzrůst na 124,1 % a Itálie na 142,3 %.

I přes relativní klid na trzích se odborníci obávají, že tento stav nemusí dlouho trvat. Fiskální neukázněnost v zemích s vysokým zadlužením by mohla obnovit obavy investorů, což by vedlo k růstu výnosů státních dluhopisů a znovu oživilo vzpomínky na dluhovou krizi z minulosti. ECB varuje, že kombinace slabé fiskální disciplíny, geopolitické nejistoty a pomalého růstu vytváří podmínky, které mohou ohrozit udržitelnost dluhů některých zemí eurozóny. Zatímco trhy zatím vykazují odolnost, není podle ECB prostor pro uspokojení. Základní zranitelnosti činí akciové a korporátní úvěrové trhy náchylné k dalším výkyvům.

Rostoucí výnosy státních dluhopisů mohou mít negativní dopad i na podnikový sektor, zejména na malé a střední podniky, které už nyní čelí vysokým nákladům na financování a slabému růstu. ECB zdůraznila, že vysoké úrokové sazby a nejisté vyhlídky do budoucna oslabují firemní bilance a snižují jejich zisky. Přestože jsou banky eurozóny lépe kapitalizovány a ziskovější než během předchozí krize, zůstává problémem jejich provázanost se státními dluhy, což by mohlo ohrozit širší finanční stabilitu v případě zhoršení situace.

ECB proto apeluje na regulátory, aby udržovali silné kapitálové rezervy bank a zajistili odpovědné poskytování úvěrů. Přestože současné okolnosti nenaznačují okamžitou krizi, instituce varuje, že bez rozhodných kroků k řešení těchto problémů by se eurozóna mohla ocitnout na prahu další dluhové krize.