Evropa buduje vlastní platební systém. Visa ani Mastercard však nekončí

V posledních týdnech se na sociálních sítích objevila vlna tvrzení, podle kterých má Evropská unie v čele s prezidentkou Evropské centrální banky Christine Lagarde v plánu zakázat americké platební karty Visa, Mastercard a platformy jako PayPal. Některé příspěvky dokonce uvádějí, že místo těchto služeb má být zaveden takzvaný digitální euro – jednotná digitální měna spravovaná centrální bankou. Jenže realita je o něco složitější a zároveň mnohem méně dramatická.

Všechno začalo rozhovorem, který Christine Lagarde poskytla irské rozhlasové stanici Newstalk začátkem dubna. V tomto rozhovoru se zmínila o potřebě Evropy mít vlastní nezávislou digitální platební infrastrukturu. Upozornila na to, že když dnes Evropané platí kartou nebo mobilním telefonem, většina transakcí probíhá přes systémy spravované firmami ze Spojených států nebo Číny – jako jsou Visa, Mastercard, PayPal nebo Alipay. Evropa podle ní potřebuje alternativu, která by jí poskytla větší suverenitu a nezávislost.

To však rozhodně neznamená, že by tyto služby měly být zakázány nebo nahrazeny. Lagarde výslovně uvedla, že cílem je doplnit současný systém o evropskou alternativu, nikoli zrušit stávající služby. ECB k tomu dodala, že podporuje konkurenční prostředí, kde vedle sebe existují jak soukromé, tak veřejné platební možnosti. Digitální euro má být pouze další možností – stejně jako dnes máme na výběr mezi hotovostí, kartou nebo online bankovnictvím.

Myšlenka digitálního eura není nová. Evropská centrální banka ji zvažuje už několik let a testuje různé scénáře jeho využití. Digitální euro by mělo fungovat jako bezpečný a důvěryhodný nástroj pro každodenní platby, dostupný pro všechny občany a firmy v eurozóně. Mělo by být chráněno centrální bankou a současně kompatibilní s ostatními digitálními nástroji. Rozhodně však nemá být „náhradou za hotovost“ nebo prostředkem kontroly nad obyvatelstvem, jak tvrdí některé konspirační teorie.

Vedle projektu digitálního eura vznikají v Evropě i další alternativy. Jedním z příkladů je Wero – digitální peněženka, kterou spustila skupina evropských bank v rámci tzv. European Payments Initiative. Tato služba umožňuje uživatelům posílat peníze jednoduše přes telefonní číslo a do budoucna se má stát běžným prostředkem pro platby napříč Evropou. Momentálně je dostupná ve Francii, Německu a Belgii, ale v plánu je rozšíření do dalších států.

Celá diskuse ukazuje, že Evropa se snaží stát více digitálně nezávislou, ale nikoli za cenu zákazu osvědčených služeb. Cílem je nabídnout více možností, snížit zranitelnost vůči globálním krizím a zároveň podpořit evropské technologické firmy. Digitální euro a evropské platební nástroje mají být jen dalším stavebním kamenem moderní a stabilní ekonomiky.

Na závěr je dobré připomenout, že dezinformace o digitálním euru nejsou ničím novým. V minulosti se šířily zprávy o tom, že ECB chce zakázat hotovost kvůli boji s klimatickou změnou nebo že některé státy ruší určité bankovky. Všechny tyto zprávy však byly opakovaně vyvráceny. Změna se sice chystá, ale rozhodně ne v podobě, jakou prezentují alarmující příspěvky na sociálních sítích.