Evropa nesmí usnout na vavřínech, potřebuje více konkurenceschopnosti

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgieva zahájila své druhé funkční období setkáním s německým kancléřem Olafem Scholzem. Zároveň vyslala důrazné varování Evropě – pokud se Unie nesjednotí a nepodpoří svou konkurenceschopnost, hrozí finanční krize.

Georgieva upozornila na to, že zatímco svět čelí sérii krizí, jako byla pandemie COVID-19 a válka na Ukrajině, Evropa by měla být připravena na další otřesy, aby nezaostávala za ostatními velmocemi. Její poselství bylo jasné: Evropa se musí zaměřit na posílení svého jednotného trhu a odstranit překážky, které brání rychlejší integraci a růstu.

„EU musí zachovat svou nejsilnější zbraň, kterou je jednotný trh, a pracovat na tom, aby byl co nejefektivnější,“ uvedla Georgieva. Podle ní by Evropa měla snížit administrativní zátěž, omezit byrokracii a zrychlit přenos výsledků výzkumu a vývoje do praxe. Zároveň zdůraznila význam vytvoření jednotného kapitálového a bankovního trhu, který by fungoval bez omezení.

Evropské země by měly být také opatrné, aby nevytvářely překážky pro fungování trhu, což by mohlo vést k další finanční krizi. „Evropský bankovní sektor sice vydržel rány, které mu přinesly COVID, válka na Ukrajině a další konflikty v Evropě, ale to neznamená, že bychom měli usnout na vavřínech,“ varovala Georgieva. Vyzvala k pečlivému sledování rizik v nebankovním finančním sektoru, který je podle ní méně regulovaný a může představovat hrozbu.

Jedním z hlavních faktorů, které MMF vidí jako potenciální riziko, je technologická transformace. „Umělá inteligence a další technologické pokroky zvyšují produktivitu, ale také přinášejí finanční rizika,“ vysvětlila Georgieva. Pokud tyto technologie nebudou dostatečně sledovány, mohou překvapit a destabilizovat trhy. Evropa by podle ní měla být ostražitá také vůči klimatickým rizikům, což je oblast, kde si již vede relativně dobře.

Jedním z problémů, kterým Evropa čelí, je podle Georgievy vnímání recese. Evropané jsou často skromní a nedocení své úspěchy, zatímco například Američané mají tendenci vykreslovat svou situaci v mnohem pozitivnějším světle. Evropa by měla být hrdá na to, že se jí podařilo osvobodit od závislosti na ruských energetických zdrojích, a zároveň se postavit výzvám budoucnosti, jako jsou změny klimatu, demografie a technologické inovace.

„Evropa má důvod být na sebe hrdá, ale musí si také uvědomit, že svět se mění velmi rychle. Aby si udržela své místo, musí znovu nastartovat růst a být schopná reagovat na dynamický vývoj v jiných částech světa,“ uvedla ředitelka MMF. Zároveň vyzvala evropské země, aby věnovaly pozornost snižování inflace, aniž by přitom ztratily ze zřetele dlouhodobé cíle, jako je přechod na digitální a ekologicky udržitelnou ekonomiku.

Jedním z hlavních témat, na které Georgieva upozornila, je fragmentace v Evropě, která podle ní oslabuje konkurenceschopnost kontinentu. „V posledních 18 měsících jsme zaznamenali nárůst průmyslových opatření, která narušují obchod. A znepokojivé je, že 60 % těchto opatření přichází z EU a Spojených států,“ upozornila. Evropa by měla podle ní pečlivě rozlišovat mezi opatřeními, která urychlí její transformaci směrem k zelené a digitální ekonomice, a těmi, která mohou být kontraproduktivní.

Georgieva rovněž zdůraznila, že Evropa čelí stárnutí populace, což je problém, který může ohrozit budoucí růst. Aby si Evropa udržela pracovní sílu, musí se zaměřit na integraci žen do pracovního trhu a otevřít se řízené migraci. Podle Georgievy je nutné, aby evropské ekonomiky zůstaly otevřené a aktivně se zapojovaly do globálních obchodních toků.